Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zastavit kůrovce není v lidských silách, varují vědci. Brouk už se rojí, lesy čeká přinejmenším stejná kalamita jako loni

Lýkožrout smrkový známý jako brouk kůrovec. Foto: Fotolia
Lýkožrout smrkový známý jako brouk kůrovec. Foto: Fotolia

V lesích se začíná rojit kůrovec. A vzhledem k očekávanému vývoji počasí letos udeří přinejmenším podobně silně jako loni. „Lze očekávat rozsah napadení ve výši několika desítek milionů kubíků smrkového dřeva,“ říkají odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Nejen turisty vylákalo během velikonočních svátků teplé počasí ven. V lesích už je v posledních dnech k vidění tmavě hnědý lesklý brouk se zlatavými chloupky, kterému svědčí právě teploty kolem dvacítky. Začalo kůrovcové rojení. A odborníci předpokládají, že drobný hmyz letos v českých lesích udeří minimálně se stejnou intenzitou jako loni. Čeká na něj hostina v podobě smrků sužovaných suchem a teplem.

„Pokud nezasáhne ‚vyšší moc‘ formou klimatického výkyvu, je možné očekávat další rozvoj kůrovcové gradace a vznik rozsáhlých napadení jak ve stávajících problematických oblastech, tak i v regionech dosud relativně málo zasažených,“ varují odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VULHM) v příspěvku v čerstvém Zpravodaji ochrany lesa.

V pravidelně vydávané publikaci zaměřené na stav škůdců v lesích autoři vyčíslují aktuální kůrovcovou kalamitu, o níž píší jako o apokalypse nebo katastrofě. Obdobně o ní mluvili i minulý týden na konferenci v pražských Průhonicích.

„Loni se dle evidence vytěžilo přes osm milionů metrů krychlových smrkového kůrovcového dříví. Jedná se o více než dvojnásobný nárůst oproti roku předchozímu,“ upozornil Jan Lubojacký z Lesní ochranné služby VULHM. Ta sbírá informace přímo od vlastníků, a má tak přehled o celkem 70 procentech rozlohy tuzemských lesů. Jsou hlavně státní, vojenské, církevní, ale některé i soukromé.

„Po dopočtu na sto procent výměry lesů v Česku se tedy loni vytěžilo 12 milionů metrů krychlových kůrovcového dříví. Zároveň je nutné doplnit, že dalších asi šest milionů kubíků smrkových kůrovcových souší a kůrovcových stromů zůstalo v lesích stát,“ uvádí další čísla Lubojacký.

S kolegy se shoduje, že bude-li letos obdobné horko a sucho jako loni, což zatím odborníci čekají, rozsah napadených stromů se přinejmenším zopakuje: „Lze očekávat rozsah ve výši několika desítek milionů kubíků smrkového dřeva.“

Vysočina jako letošní symbol kalamity

Kůrovcem poškozené dřevo se loni nejvíce těžilo na Bruntálsku a Olomoucku, kritická situace je v Jeseníkách a v jejich podhůří. „Za současného zdravotního stavu smrku na území severní a střední Moravy a Slezska, častých povětrnostních extrémů, tlaku václavky a podkorního hmyzu bude velice obtížné dopěstovat tamní smrkové porosty v polohách do 700 metrů nad mořem do mýtního věku. V mnoha oblastech se gradace lýkožroutů zcela vymkla kontrole a prakticky již není v lidských silách z roku na rok tento stav zvrátit,“ konstatují autoři zprávy.

V Čechách je zase nejzasaženější širší oblast Českomoravské vrchoviny. Tam těžba kůrovcem napadených smrků vyskočila ze 400 tisíc metrů krychlových evidovaných v roce 2017 na 1,4 milionu loni. Podle nedávno spuštěné online kůrovcové mapy sestavené z analýzy satelitních snímků jsou nyní plochy vysušených nebo vykácených lesů nejrozsáhlejší mezi Jihlavou a Třebíčí a v okolí Dačic.

„Ačkoli jsme na hrozbu kalamity na Vysočině upozorňovali už před třemi lety, ještě donedávna se myslelo, že tam přijít nemůže, že zůstane na severní Moravě,“ upozorňuje Lubojacký. Jenže zapůsobilo táhlé sucho a loňské počasí, které bylo průměrně vůbec nejteplejší v historii měření. Kůrovec tak mohl loni založit hned čtyři generace, které napadly smrky, jež se mu bez dostatku vody nedokážou bránit. Navíc stojí v místech, kde už měnící se klima nezvládají.

Na Vysočině se k tomu do skládačky jevů nahrávajících kůrovci přidala rozdrobená držba lesů – v kraji mají asi 50 tisíc majitelů, mnozí vlastní jen drobná území. Lýkožrout se navíc spolu s napadeným a špatně zpracovaným dřevem rozváží po republice.

Podle statistik VULHM totiž lesníci v Česku po kácení správně odkornili nebo chemicky ošetřili jen 17 procent objemu kůrovcem napadených stromů. O souhrnných datech budou vědci brzy informovat ministerstvo zemědělství, které ústav zřizuje.

Odborníci ve zprávě upozorňují také na to, že se ve stínu kůrovcové kalamity pozapomnělo na borovice, které hmyz sžírá neméně. S tím, jak přibývá uměle obnovených kalamitních holin, narůstá i význam klikoroha borového, který vyhledává právě mladé stromky. Ohlodává jemnou kůru a lýko nad kořeny. Na východě země se navíc ke kůrovcovému řádění připojila i houba václavka, která poškozuje kořenové systémy stromů.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Kde je můj les?

Potíže mají majitelé lesů i s odbytem – za kůrovcem napadené stromy dnes dostanou od dřevozpracovatelů zhruba polovinu toho, co by získali za zdravé. Kvůli špatnému odbytu dokonce lesníci vyvážejí dřevo i do Číny.

Jisté je, že kalamita už zasahuje celé Česko. Ve všech okresech výskyt lýkožrouta překračuje takzvaný základní stav, tedy kubík napadeného dřeva na pět hektarů lesa. Rady, jak na kůrovce, nabízí nově drobným vlastníkům jak Lesy ČR, které spravují bezmála polovinu tuzemských lesů, ale například i lidé stojící za časopisem Lesnická práce a serverem Silvarium.cz. Ti letos rozjeli web Nekrm brouka a kůrovcovou linku, kam mohou volat vlastníci lesů pro rady.

„V Česku je kolem tří set tisíc drobných vlastníků a nemalá část z nich neví, jak se k lesům chovat, aby zachovali jejich hodnotu,“ říká Jan Příhoda, který za projektem stojí. Týdně se na linku ozývá v průměru kolem dvaceti lidí. „Mají specifické dotazy, ale jeden z vlastníků už se nás dokonce ptal, jak zjistí, kde svůj les má,“ popisuje Příhoda.

Před hrozící celostátní kalamitou varovali vědci už dříve. „Kůrovec jako rána z milosti teď dělá práci za lesníky všude tam, kde už dlouho vědci upozorňovali, že tam smrk nepatří,“ podotýká botanik Petr Petřík z Akademie věd ČR, který stojí za odborným sdružením Platforma pro krajinu. Začátkem roku navíc s kolegy z Komise pro životní prostředí Akademie věd vyzvali ke schválení zákona, který bude podporovat pestrost lesů nebo přirozenou obnovu dřevin.

„Polovičatá řešení formou novel existujících podzákonných norem nemohou přinést skutečnou funkční změnu současného stavu lesnické legislativy, která dnes nerespektuje vědecké poznatky a v lese vidí stále především hospodářský nástroj,“ píší vědci. V podobném duchu se nese i nejnovější doporučení mezinárodního týmu expertů vedených Českou zemědělskou univerzitou. Upozorňují, že kůrovec má v přírodě své místo a kalamity se budoucím lesům nevyhnou, a je proto třeba v lesích rozumně hospodařit.

Ministerstvo zemědělství zatím minulý týden oznámilo, že chystá spolu s výzkumníky, vlastníky lesů i ochránci přírody novou koncepci lesního hospodářství. „Je v samém začátku. Cílem je stanovit priority v lesním hospodářství tak, aby les dlouhodobě plnil všechny své funkce, tedy ekonomické, environmentální i společenské. Koncepce je materiál, který poslouží jako opora pro přípravu například právních předpisů, dotací, případně také stanoví společné úkoly zainteresovaných resortů a odborných institucí,“ vysvětluje mluvčí úřadu Vojtěch Bílý.

Začátkem měsíce navíc nabyla účinnosti novela lesního zákona, která umožňuje lesníkům například ponechat v lese po řádění kůrovce mrtvé souše, z nichž už brouk vylétl, až do konce roku 2022 nebo odložit výsadbu na kalamitních místech.

Kůra stromu napadeného kůrovcem. Foto: Fotolia

Řada vědců a ochránců přírody se shoduje, že na kůrovce je třeba si zvyknout a současná řešení postrádají smysl. „Plošné hynutí nevhodně pěstovaných smrkových a borových lesů nezastavíme a musíme se naučit dívat na to, že v lese budou suché stromy. V situaci, kdy tím šíření kůrovce stejně nezastavíme a cena dřeva klesla tak, že někdy nezaplatí ani náklady na těžbu, nemá cenu stromy kácet,“ věří Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

„Těžba těžkou technikou a vytvoření holin zničí lesní půdu, kdežto stojící suché stromy ji pomohou chránit, a aspoň částečně budou bránit jejímu ještě většímu vysychání. K budoucím pestrým lesům nevede zbrklé a rychlé umělé zalesňování už vytvořených holin. Mnohem odolnější jsou stromy, které vyrostou na daném místě přímo ze semínek, tedy přirozené zmlazení. Pomoci v tom mohou takzvané přípravné dřeviny, jako je bříza, jeřáb nebo olše, které zlepší vlastnosti půdy poničené holosečí a vytvoří zástin pro stínomilné buky či jedle,“ popisuje Bláha. Hnutí prosazuje řešení pro ozdravění lesů kampaní Zachraňme lesy, kterou dosud podpořilo přes dvacet tisíc lidí.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější