Pointa N: „Dávné věci“ v moderní propagandě mobilizují Ukrajinu

Dnešní dění pro vás shrnul a okomentoval Ondřej Štindl.

Moderní propaganda a dávné věci

Propaganda je „ošklivé“ slovo, často používané jako forma urážky. Pokud jsou něčí myšlenky či texty v polemice označeny za pouhou propagandu, myslí se tím, že jejich autor není schopný samostatného úsudku, nebo že na něj rezignoval. Myslí za něj někdo jiný a on jen slepě naplňuje zadání, nesnaží se přiblížit pravdě, bez ohledu na ni jen papouškuje, co šéf, strana nebo někdo nad ním potřebují. V časech míru takové vnímání snad může být opodstatněné.

Ve válečné situaci se ale ukazuje důležitost propagandy – jako pokusu definovat nějaký jednoduchý společný příběh, který těžce zkoušené komunitě pomůže všemi těmi hrůzami projít. A taky jako nástroje ovlivnění ostatních, nepřátel na bojišti i těch konfliktem přímo nezasažených, kteří ale jeho průběh mohou ovlivnit, třeba ochotou pomoci jedné ze stran.

Ukrajinská propaganda je, myslím, skvělá. A jsem rád, že to tak je. Potvrzuje to i způsob, jímž pracuje s tématem údajně se blížící velké ukrajinské ofenzivy, čímž vytváří v globálním publiku očekávání a hraje na nervy nepříteli. Během víkendu se do tohoto propagandistického úsilí zapojil i velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. S komentářem „Je načase vzít si zpátky, co je naše“ postoval na Twitteru propagandistické video. Je to výzva ke vstupu do ukrajinské armády, zároveň ale ten klip působí jako oznámení o začátku ofenzivy, motivační proslov před začátkem útoku. Byla široce a nadšeně sdílená i za hranicemi Ukrajiny včetně Česka. Taky jsem byl zasažený.

V něčem to je ale zvláštní. Leitomotivem toho videa jsou slova Bůh, vlast, odplata. Tedy pojmy, které v západní veřejné debatě moc nezaznívají, a pokud ano, tak od lidí a politických sil považovaných za