Česko je rukojmí, stockholmský syndrom jistí Babišovu oblibu. A komplic z Hradu hlídá východ
Komentář Jana Moláčka: Výměna ministra spravedlnosti Jana Kněžínka za Marii Benešovou je definitivním krokem do nové etapy Babišovy vlády nad Českem. Jako firmu neřídil stát nikdy, choval se k České republice od začátku jako k bance, kterou přišel vyloupit. Teď už mu jde o jediné – s uloupenými miliardami vyváznout bez trestu. My ostatní jsme rukojmí. Se vším, co k tomu patří. Včetně stockholmského syndromu.
České republice ujíždí vlak, který nepůjde chytit. Kolem našich hranic uhání doba převratných změn ve všech myslitelných oblastech.
Změny kontrastují s podivným bezčasím, které panuje u nás. Země ze všeho nejvíc připomíná přepadenou banku, v níž se nehýbe nic. Kromě zkušené party bankovních lupičů.
Svět kolem přestal pro lupiče i rukojmí existovat. Nevnímají, že po zamrzlé stabilitě studené války a dvou dekádách euforie z jejího konce se rodí nové geopolitické uspořádání planety. Že vzniká úplně nová ekonomika vyžadující jiné dovednosti a vzdělání než dosud. Že dopravu i energetiku čekají mnohem dramatičtější změny než ty, které už jsou v běhu. Že i kdyby se jedné mladé Švédce podařilo na poslední chvíli přivést svět k rozumu, tak se s obřími důsledky klimatické změny – od sucha po migraci – budeme potýkat další desítky let. Že způsob, jakým získáváme a sdílíme informace, prochází revolucí, jejíhož konce nikdo nedohlédne.
To vše se týká i nás. Jenže my na to nemáme čas reagovat. Veškerou kapacitu politické reprezentace země pohltila soustředěná snaha vybílit posledních pár sejfů a zajistit si volný odchod.
Tomuto konání nelze upřít ledově klidnou, výsměšnou profesionální zručnost, a dokonce snad virtuozitu, která
Dnes je Váš šťastný den!
Tento článek je normálně zamčený, ale vy si ho můžete prečíst zadarmo po ověření Vašeho emailu. Nemějte obavy, Váš email nikdy nepředáme jiné firmě.