Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Začíná třídenní Biosmršť. Vědecký projekt pro nejširší veřejnost vyzývá k mapování nepůvodních druhů

Nutrie říční (Myocastor coypus) pochází z Jižní Ameriky. Že je roztomilá? Jak se to vezme. Rozhrabává břehy, poškozuje habitaty, šíří parazity. (Ale ryby nežere, to je mýtus – je hlodavec.) Foto: Pavel Pipek, Botanický ústav AV ČR
Nutrie říční (Myocastor coypus) pochází z Jižní Ameriky. Že je roztomilá? Jak se to vezme. Rozhrabává břehy, poškozuje habitaty, šíří parazity. (Ale ryby nežere, to je mýtus – je hlodavec.) Foto: Pavel Pipek, Botanický ústav AV ČR

Během tohoto víkendu se můžete zapojit do velkého projektu občanské vědy. Stačí vycházka do přírody, klidně i jen městské, otevřené oči a volně přístupná aplikace v mobilu.

Chodíte denně kolem stromu s dlouhými úzkými listy, který roste jako z vody, zejména v městské divočině, v zapomenutých pásech zeleně mezi křižovatkami a železničními tratěmi? Nejspíš to je pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Přilétlo vám na ruku slunéčko, které vypadá maličko jinak než beruška z Ferdy Mravence? Mohlo by to být slunéčko východní (Harmonia axyridis). V obou případech jde o invazní druhy. V Evropě nejsou původní, zavlekl je sem v poměrně nedávné době člověk. A neudělal dobře.

Problémy s invazními druhy mohou být různé. Ten nejčastější spočívá v tom, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější