„Mysleli si, že na to bude nějaká výjimka.“ Hladík v rozhovoru vysvětluje chybějících padesát miliard v rozpočtu
„Změna klimatu je reálnou hrozbou,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ve velkém rozhovoru pro Deník N. Vysvětluje, proč má jeho resort v rozpočtu padesát miliard, které ve státním rozpočtu neměly být, a co se s tím dá dělat.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jak mohou být lidovci zeleným svědomím vlády, když zároveň podporuje odsunutí emisní normy pro automobily.
- Kde bude v rámci konsolidačního balíčku hledat úspory na resortu životního prostředí.
- Zda platí plán odchodu od uhlí v roce 2033.
- Zda začne ministerstvo zveřejňovat všechna data o polském dole Turów.
Jak vy osobně vnímáte změnu klimatu?
Změna klimatu je něco, co je faktem. Já vždy říkám, že my jako KDU-ČSL i já jako politik děláme zelenou politiku bez aktivismu a alarmismu, protože chceme naši zemi předat v dobrém stavu našim dětem a vnukům.
Změna klimatu je reálnou hrozbou. Všemi kroky, které děláme, snižujeme množství skleníkových plynů a zároveň adaptujeme naše města, naši krajinu. Česká republika je samozřejmě jen nějaká entita v celém světě, ale to nedělá jen Česká republika, nebo jen Evropská unie. Je to celosvětová záležitost.
Na té trajektorii (snižování skleníkových plynů, adaptace, pozn. red.) je celý svět. Každý trochu jinak. Pro Evropu je konkurenční výhodou, když bude v některých věcech rychlejší a především si bude držet některé technologie, které souvisí s oblastí energetiky, teplárenství, výroby elektřiny a tak dále.
Co chápete jako zelený aktivismus a alarmismus?
Neříkám zelený, říkám bez aktivismu a bez alarmismu. Myslím, že je důležité, aby ve společnosti byli i lidé, kteří upozorňují na problémy aktivistickým způsobem. Ale já jsem šel do politiky proto, abych ty věci měnil jako politik.
Když mluvíte o aktivismu a alarmismu v souvislosti s klimatem, co to pro vás vlastně je, kde je pro vás nastavená dělicí linie? Jsou aktivismem například už různé akce v Praze za nastavení pomalejší rychlosti, které blokují dopravu?
Veškeré formy vyjádření, pokud jsou demokratické, svobodné a neporušují nějaké zákony nebo hranice… Naše demokratická společnost stojí na tom, aby se každý mohl vyjádřit, podepsat petici, demonstrovat, upozorňovat na nějaký problém. Já jako politik nechodím na demonstrace. Ale ne proto, že bych třeba nesouhlasil s částí těch lidí nebo s tím, za co bojují. Ale protože to jako politik prosazuji a řadu těch věcí prostě řeším.
Obáváte se, že byste jinak ztratil legitimitu? Teď použiji extrémní příklad, ale například tím, že byste se přilepil k silnici, protože to je pro politika nevhodné?
Nejde o to, zda je to vhodné, nebo nevhodné. Já jsem ministr životního prostředí a mám poměrně velkou zodpovědnost za to, jak bude vypadat naše příroda, naše klima v budoucnu. Třeba tady jako politik za deset dvanáct let už nebudu, ale řada věcí, které děláme s kolegy dnes, se projeví až mnohem později, možná právě za těch deset let.
Vážím si toho, že se životní prostředí v České republice od revoluce neustále zlepšuje, musíme na tom ale stále pracovat. Máme tady navíc další výzvy. Například to, že máme celou řadu onemocnění navázaných na špatnou kvalitu ovzduší na severní Moravě i v jiných částech republiky.
Euro 7 až za pět šest let
V rámci Evropské unie se nyní řeší nastavení emisní normy Euro 7. Vláda, jejíž jste součástí, proti stávajícímu návrhu Evropské komise zformovala koalici států, které chtějí tento návrh změnit a především odsunout datum jeho platnosti. Zjednodušeně jde přitom v této normě právě o to, jaké zplodiny budou auta moci vypouštět do ovzduší. Vy jako ministr životního prostředí také chcete, aby začal platit později a ne už od roku 2025?
Ta norma je velmi potřebná. Řeší i aspekty oděrek z pneumatik a z brzd, a nezáleží tedy na tom, zda jde o spalovací motor, či vodíkové auto, nebo elektroauto. My ale zároveň nemůžeme přeskočit technologický pokrok.
Já jsem v kontaktu s byznysem. V Česku je silný automobilový průmysl a ve chvíli, kdy ještě nemáme technické řešení, nemůžeme aplikovat nějakou normu.
Ale námitky automobilek nejsou primárně o tom, že by to nešlo vymyslet, ale že by to bylo velmi drahé. O celé zelené tranzici víme, že bude drahá.
Ne, to jsou dva aspekty. Ta norma je potřebná, ale my se o ní bavíme už od roku 2019, kdy bylo zveřejněno, že bude aplikovaná v roce 2025. Teď máme rok 2023 a najednou má být aplikovaná za dva roky, to je technologicky nemožné. Přidejme si těch pět šest let, tak, jak to bylo původně myšleno, a dostaneme se někam k tomu roku 2029, což je dle mého názoru reálný čas, kdy se má ta norma aplikovat. Tohle je postoj české vlády i postoj můj.
Ovzduší především ve městech je poměrně zásadně ovlivněno právě polétavými prachovými částicemi, které jsou často z těchto záležitostí. Na druhou stranu my ale nezměníme všechna ta stávající auta. Ať se k nám tedy dostávají byť třeba o nějaký rok později, ale v mnohem masivnějším měřítku auta, která tento problém už dokážou vyřešit.
Vy jste nazval KDU-ČSL zeleným svědomím vlády, nemělo by z vašeho úhlu pohledu, i vzhledem k vaší gesci, být vaší rolí i to, že budete v rámci diskuzí ve vládě tu laťku spíše nadsazovat? Je jasné, že to pak v tak široké koalici musí vést k nějakému kompromisu. Experti navíc říkají, že ta norma i v té nynější podobě reálně aplikovatelná je. Neměli byste vy – jako zelené svědomí vlády – tedy raději prosazovat tvrdší, ekologičtější variantu?
My to děláme, já to dělám. Do meziresortního připomínkového řízení jsme poslali novelu zákona o ochraně ovzduší, ta řeší spoustu věcí i třeba co se týká měst a obcí. Je tam jedna zásadní změna, povinnost stavebníků řešit prach ze staveb, to se týká mimochodem i bourání. My touto novelou řešíme reálné nastavení emisních zón. A řešíme tím i vytápění, například formou online monitoringu znečištění toho segmentu.
Jsem nepříznivec provozních dotací
Jako vláda jste představili konsolidační balíček. Vy sám dlouhodobě mluvíte o tom, že je důležité, aby ministerstvo i prostřednictvím dotací změnilo českou energetiku, a hodně jste přitom zmiňoval fotovoltaiku. V rámci vládních škrtů má ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) plán škrtnout doplácení dotací na už stávající solární projekty. Tyto dotace nespadají do vaší gesce, fotovoltaika ale vaše téma je.
To jsou dvě věci. Ministerstvo životního prostředí má Modernizační fond, do kterého tečou peníze z emisních povolenek, a my z něj podporujeme obnovitelné zdroje energie investičními dotacemi.
Já jsem velký příznivec investičních dotací a přiznám se, jsem nepříznivec provozních dotací. To, o čem hovoříte, jsou historické záležitosti. Kolega Stanjura a kolega Síkela (Jozef, ministr průmyslu a obchodu, pozn red.) to řeší, určitě se nechceme dostat do nějakých soudních sporů a arbitráží, je to záležitost v nějakém procesu.
Nebudou tyto škrty jakýmsi signálem, že Česko solární energetice úplně nakloněné není?
Ten signál byl nastavený v roce 2010, kdy tyto projekty vznikaly. Solární baroni, solární energetika je nepřítel, v tom jsme žili deset dvanáct let.
Teď to ale žádným varovným signálem nebo nějakým cejchem pro fotovoltaiku nebude. Český stát nedává a nebude dávat peníze na provozní podpory, my dáváme a budeme dávat peníze na investiční podpory, na jednorázovou pomoc. To je pobídka ze strany státu, aby se tato oblast obnovitelných zdrojů mohla rozvíjet.
Ona se zároveň i zmenšuje v návaznosti na technologický pokrok, protože nastupují nová témata, průmyslová tepelná čerpadla, vodík… Novinkou je, že průmyslová tepelná čerpadla zařadíme do Modernizačního fondu.
I v aktualizovaném programovém prohlášení vlády je, že podmínky pro odchod od uhlí připravíte do roku 2033. Toto datum pořád platí?
Platí to, co je napsané ve vládním programovém prohlášení.
A znamená to tedy, že se v tomto roce s uhlím skončí úplně?
Vším, co děláme, k tomu směřujeme. Aby po roce 2033 bylo uhlí palivem minulosti, bude palivem, které nebude dávat ekonomický smysl spalovat. Všechny kroky, které k tomu děláme, k tomu zatím vedou a povedou k tomu i dál.
Když se ještě vrátíme ke konsolidačnímu balíčku, ministerstvo životního prostředí není mezi těmi resorty, které by škrtaly v dotacích.
Není, a to z toho důvodu, že národní dotace jsou v rámci ministerstva pro životní prostředí velmi malé, směřují pouze k podpoře neziskových organizací a obcí. Ty tam zůstaly. Drtivá většina finančních prostředků je pak z evropských peněz jako je Operační program Životní prostředí, Operační program Spravedlivá transformace nebo Národní plán obnovy.
Byl nějaký tlak ze strany ministerstva financí, aby ministerstvo ušetřilo jinde třeba na provozních výdajích?
Jsme poměrně malé ministerstvo, kterému za posledních deset let množství agendy a nových věcí vzrostlo. Podívejte se, kde byla před deseti lety diskuze o změně klimatu? Neexistovala celá řada legislativ v oblasti klimatické změny. Nebyla tady cirkularita, oběhové hospodářství. Počet zaměstnanců ministerstva byl přitom před deseti lety stejný, jako je současný.
Celá řada věcí se elektronizuje, zjednodušuje a je to správná cesta, kterou musíme jít. Závazek, který jsme si jako vláda dali na snížení provozních nákladů, personálních nákladů, splníme. I já proto uvažuji o nějakých opatřeních, která budou směřovat k zjednodušení těch věcí, ať už přímo na ministerstvu nebo u rezortních organizací.
Zároveň probíhají debaty o revizi agend. Dokážete vy už konkrétně říct, co to bude znamenat pro vaše ministerstvo?
Abychom mohli revidovat nějaké agendy, musíme často revidovat zákony. V některých oblastech a v některých organizacích to určitě plánuji. Není to ale tak, že ministr přijde a něco zruší a škrtne, spousta záležitostí je vázaná na nějakou legislativu. Ale ano, mám tady několik věcí, které připravujeme, ale omlouvám se, nechci je ještě zveřejňovat.
A v jakém horizontu ty změny proběhnou?
Ideálně do konce roku.
Chybějících padesát miliard v rozpočtu
Když se dívám na schválený rozpočet ministerstva životního prostředí, stále je tam přibližně 94 miliard příjmů. Tedy peníze včetně příjmů z emisních povolenek, 50 miliard korun. Je definitivní, že tyto peníze v rozpočtu nebudou?
Finanční prostředky z emisních povolenek jsou podle současné legislativy částečně příjmem Státního fondu životního prostředí a částečně státního rozpočtu. Od 1. ledna 2024 budou všechny prostředky z emisních povolenek příjmem Modernizačního fondu, což je naprosto zásadní finanční zdroj pro zelenou transformaci Česka. Tato příjmová stránka tedy nenastane. Relevantní diskuze, kterou vedeme, je o tom, co vše se může a má z Modernizačního fondu platit.
S tím nabíhá i Sociální klimatický fond, který směřuje i k podpoře lidí při proměně na nízkouhlíkovou energetiku. S kolegy z vlády a ministrem financí řešíme, co dalšího financovat. Ty parametry jsou jasné, my můžeme z Modernizačního fondu financovat jen projekty, které souvisí s dekarbonizací.
Nemám v tom ale stále jasno. Řada lidí to chápe tak, že nic z těch padesáti miliard již nemůže jít do rozpočtu jako příjem.
Ano. Ale můžeme z Modernizačního fondu hradit věci, se kterými počítal státní rozpočet.
Jaká část toho překryvu tam je?
To nedokážu říct.
A kdy to budete schopni říct?
Na straně ministerstva obchodu a průmyslu se počítalo s řadou dotačních titulů směrem k lidem, zastropování, elektrických soustav a ne všechny tyto podpory budou naplněny. My po tom, co legislativně dostaneme do Sněmovny ozdravný balíček, s ministerstvem financí povedeme diskuze nad uchopením letošního rozpočtu.
Čistě účetně, tedy ve formě nenaplněných příjmů, ale v rozpočtu tyto peníze, těch padesát miliard, nebudou.
Ale to zná každý z firmy, je to čistá účetní operace. Peníze tam nebudou, protože jsou v Modernizačním fondu.
Zůstaňme ale u samotného rozpočtu. Ten je schválený, tedy platný. Nyní tedy počítá s příjmy vašeho ministerstva 94 miliard, nebude to tedy znamenat, čistě účetně, že schodek rozpočtu místo 295 miliard je 345 miliard?
Jein (kombinace německých
Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.
