Plán na okupaci Ruska musí být připraven, říká ruský expert. Pohyb na jaderné základně sleduje družice i traktorista
Rusko-běloruská dohoda i prováděcí dokumenty jsou od středy podepsány: Bělorusko teď může sloužit jako „odpalovací rampa“ a zároveň strašák, který má z pohledu Ruska přesvědčit Západ o vážnosti ruského úmyslu v kritické chvíli použít jadernou zbraň. Je třeba se toho vůbec obávat? Mluvili jsme s ruským specialistou na vojenství.
Ruský bezpečnostní expert Pavel Luzin se problematikou ruského vojenského potenciálu včetně toho jaderného zabývá od studií na univerzitě v Permu. Právě tam jsou jedny z největších zbrojovek v Rusku. Vyrábějí minomety, rakety, různé druhy munice i vojenská auta.
Luzin se ale zabývá i zbraněmi „těžšího“ kalibru a jeho scénáře dalšího vývoje nepatří k těm nejoptimističtějším. Zdůrazňuje ale, že to jsou pouze scénáře a že čím lépe budeme připraveni na nejhorší, tím snáze případná kataklyzmata překonáme.
Jako jeden z mála také bourá mnohá tabu – připouští boje na území Ruska, ale také věří, že NATO má dost sil, aby zabránilo katastrofě.
Na co jsme se ho mimo jiné ptali:
- Jaký je konečný cíl Ruska – a jaký by měl být cíl NATO?
- Poznáme včas, že nám hrozí ruské jaderné nebezpečí?
- Kdo řídí Prigožina a Putina?
Říká se, že krátké války se vyhrávají na frontě, dlouhé ve zbrojovkách. Kde se teď rozhoduje o výsledku války na Ukrajině?
Situace na frontě vždy rozhoduje o mnohém. Ale ano, teď už jsou důležitější fabriky než zákopy.
A protože Rusko má už velké problémy „s fabrikami“, stupňuje slovní hrozby. To, co Rusové teď potřebují nejvíc, je přestávka – konflikt na nějakou dobu zmrazit a nadechnout se.
Na jak dlouho?
Klidně na několik let. Ukrajina ale nesmí žádné příměří dopustit. V opačném případě za dva tři roky Rusko udeří znovu, sice ne s tak mocnou armádou, jakou mělo vloni, ale mocnější, než má teď.
I na Západě je ale slyšet poměrně intenzivní hlasy známých osobností, jako je například Henry Kissinger, které vyzývají k okamžitému zastavení krveprolití…
Tyto hlasy jsou výhodné pro Moskvu. Ruskou armádu je ale teď potřeba co nejvíc oslabit. Nedopustit korejský scénář.
Rozdělení Ukrajiny? Vylučujete takovou možnost?
Naprosto. Kim Irsen chtěl obsadit pouze Korejský poloostrov. Perspektivy, které si v této válce vytyčili Rusové, jsou mnohem „velkorysejší“. Rusům nejde o zničení Ukrajiny jako státu, ale o likvidaci NATO jako bloku.
Na takové sousto ruská armáda evidentně nemá sílu…
Oni vědí, že nemohou NATO zlikvidovat fyzicky. Ale chtějí ho rozložit zevnitř.
Ruský cíl je zničit transatlantickou jednotu. Počkají si, až pro ně bude příznivější geopolitická situace, proto teď potřebují příměří.
Až se třeba rozhoří konflikt na Blízkém východě nebo v Tichomoří, dostane se Ukrajina ze středu pozornosti Západu. Pak Rusové udeří znovu.
Cíl Ruska bychom měli – zničit jednotu EU i NATO. Ale jaký je cíl Západu?
Náš největší problém je v tom, v čem tkví podstata západní demokracie – na všechno existuje plejáda názorů.
Například: Západ je celkem jednotný v tom, že by měly být obnoveny hranice Ukrajiny z roku 1991. Ale už se rozchází v představách, jak toho dosáhnout.
Nebo: NATO navýšilo počty svých vojáků v bojové pohotovosti ze 40 000 na 300 000. Ale jedním dechem dodává, že bude „konat“ pouze v případě, bude-li přímo napadeno.
To je správné, ne? NATO je přece obranný, nikoliv útočný blok. Většina členských zemí doufá, že odstrašení je účinné a k útoku a přímé konfrontaci nedojde. Takže z vašich slov asi nemají radost…
Proč by nedošlo? Ohroženy už dávno jsou baltské země, ale Rusko má zájem například i o
