Škrtání ve výdajích je nejméně výhodné pro nízkopříjmové, píše ministerstvo k balíčku. Konkrétní úspory jsou ale stále nejasné
Ministerstvo financí vložilo do vnitřního připomínkového řízení celkem 57 legislativních návrhů, které tvoří takzvaný konsolidační balíček. Vláda chce s jeho pomocí vyrovnat rozkolísaný státní rozpočet, jeho schodek se má během dvou let snížit o 150 miliard korun. Největší část mají tvořit škrty na výdajové straně, samo ministerstvo financí přitom ve svých dokumentech tuto možnost označuje za „nejméně výhodnou“ z hlediska dopadů na nízkopříjmové domácnosti.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Vláda odstartovala legislativní sprint, ve kterém musí do září prosadit desítky zákonů tvořících konsolidační balíček. Musí to totiž stihnout dříve, než se v Poslanecké sněmovně začne projednávat rozpočet na příští rok.
Větší díl souboru opatření podle plánu mají tvořit škrty na výdajové straně, konkrétně 78,3 miliardy. U příjmů jde o 69,2 miliardy. Ministerstvo financí ve svém vlastním hodnocení jednotlivých možností dalšího směřování veřejných financí považuje tuto možnost za nejvhodnější.
„Jen rozsáhlejší změny na výdajové straně mají potenciál zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí,“ vysvětluje v materiálu ministerstvo financí. To potvrzuje také přiloženou tabulkou, ve které tvrdí, že „výdajová“ konsolidace vytváří nejmenší riziko pro růst ekonomiky a je také nejvíce „mezigeneračně solidární“, čímž se ministerstvo odkazuje na snižování zadlužení Česka. Konkrétní detaily výpočtu a přiřazení hodnot jednotlivým aspektům ale materiál dále neupřesňuje.
„Jakkoliv může být konsolidace orientovaná na příjmy šetrnější vůči nízkopříjmovým v dnešním světě, bude
