Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč někteří Slováci věří Ficovi

Foto: Vladimír Šimíček, Denník N
Foto: Vladimír Šimíček, Denník N

Komentář Martina M. Šimečky: Robert Fico a fašisté nabízejí fikci, ve které není žádná válka a ve skutečnosti tam nebyla ani žádná pandemie.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Nassim Taleb začíná svou slavnou knihu Černá labuť příběhem krocana, který je přesvědčen, že ho lidé krmí, protože je to v jeho nejlepším životním zájmu. V tomto přesvědčení ho utvrzuje každodenní realita, dokud se jednoho odpoledne před Dnem díkůvzdání nestane něco nečekaného, co ho donutí změnit názor. Tedy samozřejmě pokud to v tom zlomku vteřiny ve své useknuté hlavě ještě stihne.

Taleb píše o krocanovi, ale myslí tím lidi. Ti jsou stejně jako krocan denně utvrzováni realitou v tom, že se jim nemůže stát nic zlého. Stát to nedopustí, protože dělá to, co je v jeho životním zájmu. Proto se tak bezstarostně nechávají krmit lžemi, které jim politici říkají.

Často se jedná o lži, kterým nikdo plně nevěří, a právě proto lidem vyhovují. Když Robert Fico a fašisté říkají, že bychom neměli vyvážet zbraně na Ukrajinu, protože by na nás Rusové mohli vystřelit rakety, jejich voliči tomu sice úplně nevěří, ale rádi se touto lží nechají krmit, protože se mohou rozhněvat na vládu.

A když jim říkali, že v zimě zmrzneme, protože nebude plyn, také tomu úplně nevěřili, ale vyhovovalo jim to, protože svůj strach mohli svést na Západ, který Rusko trestá sankcemi. Lidé se rádi nechají krmit lžemi, protože věří, že je v jejich životním zájmu jim věřit. Ve skutečnosti nevěří, že by jim politici uřízli hlavu jako tomu krocanovi, i když historie diktatur ukazuje, že právě to politici často dělají.

Ale platí to i naopak. Když demokratičtí politici svým voličům říkají, že pokud se Fico dostane k moci, nastolí diktaturu, také jim tak docela nevěří, protože si to nedokážou představit. Nevěří tomu proto, že konec demokracie není v jejich životním zájmu. Zejména mladí lidé, kteří celý život žili v demokracii, žijí ve fikci jako krocan.

Realitou je válka

Britská vědkyně Tali Sharot napsala knihu s názvem Předsudek optimismu (The Optimism Bias), když na základě mnoha výzkumů došla k závěru, že lidé jsou beznadějní optimisté, což je sice možná naše evoluční výhoda, ale zároveň nás to činí zranitelnými, protože odmítáme vidět budoucí hrozby (nejpřesněji realitu vnímají lidé s mírnou depresí).

Jedním ze závěrů jejího výzkumu je, že když lidé dostanou informaci o nějaké hrozbě, jsou schopni změnit své chování, jen pokud je tato hrozba relativně malá. Proto začali šetřit s energiemi, když hrozilo, že cena plynu prudce vzroste. Pokud však dostanou informaci, že riziko je opravdu velké, jejich mysl tuto informaci odmítne přijmout a oni své chování nezmění. Proto

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Slovensko

Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější