Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak si mocná Sparta sama pod sebou podřízla větev

Žádný řecký stát nikdy nedosáhl takové hegemonie, jaké se roku 399 před naším letopočtem těšila Sparta. Foto: Adobe Stock
Žádný řecký stát nikdy nedosáhl takové hegemonie, jaké se roku 399 před naším letopočtem těšila Sparta. Foto: Adobe Stock

Už pár let po dosažení dominantního postavení mezi řeckými státy začala Sparta rychle upadat. Její osud je varováním pro všechny politiky, kteří se brání reformám.

Roku 399 před naším letopočtem stáli na samém okraji spartského tržiště dva nervózní muži. Jeden byl revolucionář, druhý udavač. Díky vítězství Sparty v peloponéské válce před pěti lety přetékalo tržiště zbožím i otroky. Třebas viděli i nového spartského krále Agésilaa, jak si vykračuje po tržišti v doprovodu pěti eforů, soudců, kteří zároveň dohlíželi na chod státu. Byl si tak jistý převahou Sparty, že se připravoval na výpravu proti Peršanům. Žádný řecký stát nikdy nedosáhl takové hegemonie, jaké se v tu chvíli těšila Sparta, ovšem o pouhých 28 let později bude Sparta zcela poražena a nadobro odsunuta na vedlejší kolej. Tito dva muži, kteří se toho dne dívali na tržiště, za dramatický úpadek Sparty nemohli: byli jeho symptomy.

Dochovalo se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější