Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Dril a biflování? Naše testy nejsou z doby Marie Terezie, říká šéfka češtinářů Cermatu

„Bylo by záslužné vysvětlit učitelům, že děti nemusí znát všechny termíny v učebnici,“ říká Gabriela Baumgartnerová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Bylo by záslužné vysvětlit učitelům, že děti nemusí znát všechny termíny v učebnici,“ říká Gabriela Baumgartnerová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Testy nemají určit dobré a špatné děti, mají je pouze rozřadit,“ říká v rozhovoru Gabriela Baumgartnerová, vedoucí češtinářů z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Popisuje také, kolik bodů z přijímaček z češtiny by podle tvůrců testů mělo stačit na gymnázia a kolik na odborné střední školy, jak testy vznikají či zda skutečně zkouší děti z toho, co se ve škole nenaučí.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Čím se liší testy pro deváťáky a pro víceletá gymnázia.
  • Kolik lidí vidí ostrý test, jehož zadání nesmí uniknout.
  • Které úlohy jsou nejtěžší pro žáky a maturanty a které pro samotný Cermat.
  • Jak může s tvorbou testu pomoci umělá inteligence.
  • Co by měli učitelé češtiny děti ve škole učit, nebo spíš neučit.

Jak vznikají testy na přijímací zkoušky a maturitu z češtiny? Jak dlouho celý proces trvá?

Je to dlouhodobý proces. Nejdřív musíme připravit pilotážní sešity s větším počtem úloh, abychom potom mohli některé, které se nám v pilotáži ve třídách neosvědčí, vyřadit. Z těch zbylých se posléze skládají ostré testy.

Kde ty testy pilotujete, na základních školách?

Přijímací zkoušky pilotujeme vždy v prvních ročnících víceletých gymnázií a středních škol. Kdybychom to zkoušeli na základních školách, nemělo by to výpovědní hodnotu, kterou hledáme.

Zejména test pro víceletá gymnázia není určen průměrnému páťákovi či sedmákovi, má mít rozlišující funkci. Kdybychom pilotovali ve třídě, kde se na gymnázium budou hlásit dvě děti, bylo by to zavádějící.

Maturitní testy pilotujeme v posledních ročnících středních škol. Nikdy ale nepilotujeme ostrý test jako celek. Ten vzniká skládáním jednotlivých částí, které jsme si vyzkoušeli.

Testy pilotujete na podzim před přijímačkami?

Na podzim děláme pilotáže, které pak použijeme v dalších ročnících při ostrém testování. Snažíme se ale dodržovat nějaký časový odstup.

Zejména u maturity, kterou pilotujeme většinou v lednu až březnu, máme minimálně dva roky odstup, aby se nám náhodou nestalo, že by nějaký student, který dělal pilotáž, propadl a měl by to jako ostrý test.

Teď na podzim tedy budete pilotovat přijímačky na jaro 2024? Baterii testů už máte hotovou?

My ty testy pořád připravujeme dopředu. Zároveň už musíme chystat další kolečko pilotáží.

Abyste příští rok touto dobou měli hotovou baterii testů pro přijímačky v roce 2025?

Ano. V podstatě vždy do prosince probíhá pilotáž jednotné přijímací zkoušky (na víceletá gymnázia a pro maturitní obory středních škol, pozn. red.) a analýza jejích výsledků. Zhruba v prosinci pak začneme sestavovat ostré testy. V lednu začne kolečko revizí a na konci února musíme odevzdat finální verze.

Kolik lidí pracuje na testech z češtiny?

Externích autorů moc nemáme, je to trochu nevděčná práce. Běžný učitel je totiž zvyklý tvořit testy pro své třídy a mnohdy je pro něj těžké akceptovat, že to neodpovídá zadání pro celou republiku.

My už s tím naopak máme zkušenost, víme, co kde funguje. Většinu úloh v jednotné přijímací zkoušce si děláme sami. Nakonec testy ještě kontrolují externí odborníci.

Kolik lidí vidí testy z češtiny v podobě, v jaké je dostanou žáci na ostrých přijímačkách?

Osm, maximálně deset zmíněných kontrolorů. Tady v Cermatu mám tři lidi na jednotnou přijímací zkoušku a dva na maturitní zkoušku. S těmi všemi procházíme jak přijímací zkoušky, tak i maturitu společně. A pak ještě ředitelka sekce. Některé testy viděl i pan ředitel.

Tudíž dohromady ostré testy vidí zhruba patnáct šestnáct lidí. Ti mají podepsanou mlčenlivost, zároveň nesmí být ve střetu zájmů, nikdo z jejich rodiny nesmí nějaký test v tom roce dělat.

Testy pro deváťáky jsou pro jiný vzorek dětí

Jak připravujete obtížnost testů? Chápu to správně, že cílem u přijímaček v páté a sedmé třídě je vybrat opravdu šikovné děti, které pak jdou na víceletá gymnázia, zatímco v deváté se kvůli mnohem širšímu pokrytí snažíte tu náročnost udělat nižší?

V deváté třídě je to trochu víc rozprostřené. Spíš se to blíží

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Školství

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější