Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Žádné klobásy a vypalování červa, po jídle se hýbejte. Gastroenterolog radí, co jíst

Foto: Vladimír Šimíček, Denník N
Foto: Vladimír Šimíček, Denník N

Za to, zda budeme zdraví, si v největší míře můžeme sami, říká gastroenterolog Ladislav Kužela. V rozhovoru radí, jak se stravovat.

Gastroenterolog Ladislav Kužela v rozsáhlém rozhovoru říká:

  • Jak může zdraví ovlivnit strava, kterou jíme;
  • kde dělají při stravování lidé nejčastější chyby;
  • jaká onemocnění jsou nejčastěji způsobena špatným stravováním;
  • zda bychom měli přestat jíst maso, chléb nebo cukr;
  • ale také to, jak by mělo vypadat složení zdravého talíře.

Jak může to, co jím, ovlivnit, zda budu zdravá?

Velice významně; strava se ukazuje jako to nejpodstatnější. Smutné je, že si to naplno uvědomujeme až po roce 2020, kdy se více zabýváme mikrobiomem a jeho výzkumem. Lékaři, kteří poslouchali své tělo, to věděli, psal o tom již Hippokrates před 2400 lety. Potom se s tímto tématem dlouho nic nedělo a hodně peněz šlo do výzkumu, abychom dospěli ke stejnému závěru.

Co se za poslední roky změnilo?

Lékařem jsem 30 let, většinu z toho dělám gastroenterologa. Když jsem studoval, neučili jsme se o tom, ale výzkum za posledních deset let ukázal, že máme v těle něco, co někteří nazývají až novým orgánem – střevní mikrobiom, který se skládá z 1013 až 1014 mikrobů. Jsou to bakterie, viry, kvasinky, paraziti – společenství mikroorganismů, které jsou zejména v tlustém střevě. Tento orgán je pravděpodobně nejdůležitější a rozhoduje, zda z toho, co sníme, budeme zdraví, nebo nemocní. Podle toho, jaké druhy mikrobů stravou nakrmíme, ty ve střevě přerostou a v těle buď vytvářejí zánět, nebo mu pomáhají.

Dokážu zjistit, které potraviny způsobí zánět, a které mi budou pomáhat?

Na toto jasně neodpoví nikdo. Kolegové z King’s College v Londýně se zeptali nejvýznamnějších nutričních specialistů, zda jsou konkrétní potravinové skupiny zdravé, nebo ne. A i oni se v tom rozcházeli. Mikroby reagují u každého individuálně a nejen na stravu, ale také na vnější vlivy, jako je spánek, množství a druh pohybu nebo stres.

Výzkumy ukazují, že bychom nemuseli umírat na civilizační onemocnění, která dnes zabíjejí nejvíce lidí – na kardiovaskulární onemocnění, nádory či cukrovku. Umíme preventivně zasáhnout, aby tyto nemoci nevznikly. A pokud už vznikly, umíme je zastavit a u některých i zčásti zvrátit. A to do velké míry stravou.

Co lze dělat, abychom to ovlivnili stravou?

Společný základ těchto chorob je chronický zánět; někteří ho nazývají dietní, neboť právě stravou umíme ovlivnit, zda přijde, nebo ne. To je základ srdečně-cévních onemocnění, cukrovky, autoimunitních chorob i nádorů. Strava prochází trávicím traktem, přijde až k mikrobům v tlustém střevě a podle toho, jak je nakrmíme, zánět buď vyvolají, nebo potlačí.

Ladislav Kužela

Bývalý ředitel Národního ústavu dětských nemocí. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě. Je gastroenterolog. Pracoval v Národním ústavu tuberkulózy a respiračních chorob na Slovenské zdravotnické univerzitě. Pracuje ve vlastní gastroenterologické ambulanci a v Univerzitní nemocnici v Bratislavě. Je bývalým hlavním odborníkem ministerstva zdravotnictví pro gastroenterologii. V roce 2013 byl náměstkem ředitele pro léčebně preventivní péči v Ústřední nemocnici SNP v Ružomberku.

Jak se mají lidé stravovat, chtějí-li potlačit zánět?

Neexistuje jedna obecná rada, ale víme, co má být základem takzvaného zdravého talíře. Neumíme říci, co by měl detailně obsahovat, neboť to má každý člověk individuálně. Víme však, jak má vypadat velká část talíře, která zajistí, že drtivá většina lidí bude mít co nejnižší zánětlivé stavy a také riziko civilizačních onemocnění. Zbytek si bude

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Jídlo a gastronomie

Rozhovory

Zdravotnictví

Rodina, vztahy a zdraví

V tomto okamžiku nejčtenější