V příštím roce se už nemůže stát, že rodič nebude mít kam umístit dítě, slibuje Jurečka
Česko má to nejhorší za sebou, říká v rozhovoru pro Deník N ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navzdory pomalému růstu ekonomiky, stále vysoké inflaci a velkému schodku letošního rozpočtu slibuje zlepšení. „Když se podíváme na vývoj příštích měsíců a příštích dvou let do konce mandátu naší vlády, je tu nízká nezaměstnanost, kterou se podaří udržet. Hospodářský růst, který se bude zvyšovat, a tím pádem se lidem nesníží životní úroveň. Nejhorší období máme za sebou,“ prohlašuje ministr. Slibuje, že letošní deficit nepřesáhne 300 miliard a příští rok budou místa ve školkách pro všechny zájemce.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Jak by zvýšení spotřební daně zhoršilo situaci českých vinařů?
- Je zrušení školkovného prorodinným opatřením?
- Jak se změní důchodový systém?
- Kde dělají lidovci chybu, když mají tak nízké preference?
- Bude schodek rozpočtu nižší než avizovaných 295 miliard korun?
Začneme konkrétní věcí, kterou koalice prosadila v konsolidačním balíčku. Vy jste hájili prorodinnou politiku. Obhájili jste ji, když jste připustili zrušení školkovného?
Jednoznačně jsme uhájili zájmy rodinné politiky, rodičů a nízkopříjmových rodičů.
V situaci, kdy víte, že míst ve školkách je málo?
Pro středně- a nízkopříjmové rodiny školkovné nepřináší vůbec nic. Je to sleva, kterou uplatní lidé s vyššími příjmy. Není totiž uplatnitelná do daňového bonusu. Pokud má rodič průměrný či nižší příjem a v rodině mají dvě a více dětí, tak mu to nevyjde. Uplatní totiž i slevu na sebe, případně na manželku, děti, hypotéku (kvůli tomu daň z příjmu ve výsledku nezaplatí, pozn. red.).
Byl to benefit, který čerpali lidé s výrazně nadprůměrnými příjmy. Rodič navíc po mně jako po politikovi primárně ani nechce, abych mu dával slevu. On po mně chce, aby měl místa ve školce, když potřebuje jít zpátky do zaměstnání. Doposud to ale politici nebyli schopni splnit.
Udělali jsme kroky, díky kterým se tento letitý problém opravdu podaří vyřešit. Masivní investice do dětských skupin nám běží od 1. ledna, dále počítáme s dětskými a sousedskými hlídacími skupinami, které poslouží jako doplnění kapacity mateřských školek, to znamená i neformální hlídání. Ministr školství dostal za úkol upravit legislativní parametry tak, aby bylo možné navýšit kapacitu i u stávajících školek. V příštím roce se už nemůže stát, že rodič nebude mít kam umístit dítě.
Chybí dvacet tisíc míst. Kolik jich vznikne?
Vzniknou místa v dětských skupinách, kapacity v mateřských školkách a hlavně operativní forma dětské sousedské hlídací skupiny, po které se roky volá. Něco, co se poptává roky a já nechápu, proč to předchůdci rovnou neudělali. Počítáme s tím od 1. ledna příštího roku.
A z těch dvaceti tisíc míst, která chybí, jich vznikne do roka kolik?
Na to, aby obce, města, ale i další organizace vytvořily další kapacity v dětských skupinách, máme sedm miliard korun. Každý rozumný starosta toho využije, protože by byl za blbce, kdyby potom čelil kritice občanů, že nemá kapacitu pro děti. V příštím roce se ta situace opravdu významně změní.
V konsolidačním balíčku je zároveň i úprava slevy na manželku či manžela, která bude více motivovat k tomu, aby rodiče dítě umístili právě například do školky, protože slevu mohou čerpat jen na děti do tří let.
Toto pro nás bylo důležité, protože existoval i návrh slevu zrušit úplně. My jsme jednoznačně řekli, že rušení není na pořadu dne. Udělali jsme si rozbor, kdo je příjemcem této slevy. Skoro z poloviny to nebyli rodiče pečující o malé děti. Myslím si přitom, že i v době hledání úspor má stát principiálně podporovat rodiče, který pečuje o dítě do tří let.
Dalším z výdajů mnoha rodin je daň z nemovitosti. Vy jste přitom byli proti jejímu zvýšení.
Vy začínáte výčtem negativních dopadů, já bych ale rád řekl pozitivní dopady.
My se k těm pozitivním dopadům třeba dostaneme.
Pro jistotu bych
