Pro křehký lokální tisk je vyšší DPH likvidační. Experti hodnotí vládní návrh a ptají se, jak se poznají noviny
Zařazení novin do nejvyšší, 21procentní daňové sazby představuje podle mediálních expertů ohrožení nezávislého tisku. Zvýšená daň z přidané hodnoty může být devastující především pro regionální tituly, které jsou přitom již v tuto chvíli dlouhodobě na ústupu, upozorňují analytici. Problémy však hrozí rovněž celostátním deníkům. Experti zároveň soudí, že vzestup mohou zaznamenat dezinformační média.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Vláda Petra Fialy (ODS) představila minulý čtvrtek balíček opatření na konsolidaci veřejných rozpočtů. Jednou z nejdiskutovanějších změn je úprava daňových sazeb – snížená daň z přidané hodnoty má činit podle nového návrhu 12 procent, zvýšená 21 procent. Ve snížené, která dosud činila 10 procent, zůstávají časopisy, noviny naopak vláda zařadila do 21procentní sazby.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že důvodem tohoto odlišení je vědecké zaměření některých časopisů – zato vědecké noviny, jak řekl na vládním brífinku, neexistují. „Pokud jsme něco chtěli zařadit do snížené sazby, tak jsme hledali, co je nějak zdravotně, sociálně, společensky prospěšné,“ dodal ministr.
„Kdybychom byli schopni v daňovém zákoně rozlišit odborné a vědecké časopisy od ostatních, určitě bychom je odlišili. Dostali jsme ale informaci, že to nelze. Ty ostatní jsou tedy ve stejné sazbě jako odborné a vědecké. Možná nezaslouženě, ale je to tak,“ vysvětlil následně v rozhovoru s Deníkem N.
Sám předseda vlády redakci sdělil, že návrh vládního balíčku je koaličním kompromisem. „Jsem rád, že se alespoň podařilo dát do nulové sazby knihy a do snížené sazby časopisy. Bohužel nešlo vyhovět všem,“ vysvětloval Fiala Deníku N tento rozpor.
Daňové zatížení novin tak bude v Česku nejvyšší v Evropské unii – v druhém Estonsku činí DPH na tisk (včetně digitalizovaného) 12 procent. I v případě zařazení novin do nižší sazby DPH by tak, stejně jako doposud, patřilo zdanění novin v Česku k nejvyšším v EU. Nová 21procentní sazba se navíc má týkat nejen tištěných, ale také elektronických placených titulů.
Předsedkyně Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová ve svém vyjádření upozorňuje na nelogičnost daňového rozlišení novin a časopisů. Ani pro ně navíc podle Šmuclerové není změna DPH dobrou zprávou. „Časopisům, kterým návrh zvedá DPH z 10 procent na 12, to také nepřinese nic než další ekonomický tlak. Což se může projevit na kvalitě či počtu vydávaných publikací,“ domnívá se.
Šmuclerová se obává i takzvaného dominového efektu. „Deníky jsou svázány pupeční šňůrou společné distribuce novin, která v noci z tiskáren rozváží noviny do prodejen v přesných časech po celé republice. Jakmile odpadne jeden deník (třeba právě kvůli zvýšení DPH), ostatní vydavatelé zbylé náklady na distribuci, které na ně tím pádem připadnou, již nemusí unést a budou muset svůj titul zavřít také,“ vysvětluje Šmuclerová.
Deník N se rozhodl oslovit některé další mediální experty, aby popsali, jak se změny podle nich projeví ve fungování novin na celostátní i lokální úrovni, ale také to, jak mohou ovlivnit společnost.
Pro lokální média likvidační
Proti vládnímu plánu se vymezuje Martina Vojtěchovská, šéfredaktorka webu MediaGuru, který se zaměřuje na média, marketing a reklamu. Odmítá přitom Stanjurův argument o
