Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Večer rande s Chmelařovou: Na Petříně, Kinského, Strahov.“ Neznámý Jaroslav Foglar promlouvá ve svých denících

Jaroslav Foglar v roce 1935 natírá zábradlí na lodi Skaut. Foto: Skautská nadace
Jaroslav Foglar v roce 1935 natírá zábradlí na lodi Skaut. Foto: Skautská nadace

Péčí Skautské nadace a nakladatelství Albatros vychází první část deníků Jaroslava Foglara. Odhaluje jeho každodenní návyky i pochybnosti a nespokojenost ve skautském oddíle.

Celý den drobně prší je první částí výboru z Foglarových deníků, zachycuje období od roku 1920 do roku 1937. Je v něm obsažen deník z dvouměsíčního pobytu ve Švýcarsku, jedna táborová kronika i každodenní záznamy ze 30. let. Ty především zprostředkovávají nový pohled na život autora oblíbených knih, nabízejí jeho myšlenky, obavy i každodenní prožitky.

Jaroslav Foglar nikdy neplánoval své deníky zveřejnit. V pozdějších letech života dokonce uvažoval o jejich spálení, nakonec je uchoval. Podle formy a obsahu je možné usuzovat, že byly zamýšleny pouze jako soukromý časosběrný dokument, rekapitulace prožitého a připomínka splněných povinností.

Heslovité záznamy například poskytují detailní informace o finančních odměnách za konkrétní publikované texty, upomínají na došlé dopisy nebo uchovávají přehled o rozdělané práci.

Navenek jsou deníky především dokumentem Foglarovy neustálé činorodosti. Každodenní záznamy z let 1934 až 1937 jsou svědectvím o jeho pracovním i soukromém životě v poklusu (což je ostatně název jeho oficiální autobiografie).

Celý den drobně prší je pouze prvním dílkem z dochovaných deníků, Albatros má v plánu vydat minimálně další tři svazky. První kniha zachycuje mladého Jaroslava Foglara v jeho komplexitě, čtenář má možnost objevit za strohými zápisy velké množství rolí, které se pojily s počátky jeho skautské i spisovatelské kariéry.

Osamělý kluk a ctižádostivý mladík

Knihu je možné rozdělit do tří částí. První z nich tvoří krátký deník z roku 1920, kdy třináctiletý Foglar odjel vlakem na dvouměsíční ozdravný pohyb do Švýcarska. Od září do listopadu pomáhal na farmě, česal ořechy a pásl krávy, a především zpočátku byl kvůli jazykové bariéře osamělý.

Mezi řádky jeho popisů jídla a neznámých míst, které si okamžitě sám pro sebe pojmenovával, vystupuje v denících stesk po matce a touha po domově. Odpočítával dny do odjezdu, nedočkavě čekal na

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější