Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Bývalý svědek Jehovův: Čím je člověk starší, tím menší je šance, že si přizná život v náboženském omylu

Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N
Foto: Tomáš Benedikovič, Denník N

Možná vás už zastavili na ulici, zvonili vám na dveře nebo zanechali ve schránce pozvánku na komunitní setkání. „Právě to, že ‚svědčí‘, z nich činí svědky Jehovovy,“ vysvětluje Pavol Roman, který byl z tohoto náboženského společenství před deseti lety exkomunikován.

Pokud se vám zdá zvláštní, že vám svědkové vždy chtějí darovat nějakou knihu nebo brožuru, je za tím i pragmatický důvod. „Každý pokřtěný svědek musí každý měsíc vykazovat statistiku, kolik hodin strávil evangelizací a kolik publikací předal,“ říká Roman.

Pavol Roman se evangelizaci rovněž nevyhnul. Dnes ji však otevřeně označuje za obchod s nadějí. „Svědci věří, že lidé, kteří se po armagedonu dostanou do Božího království, budou žít tak, jak bylo vždy Božím záměrem. Vždy jsem považoval za velkou věc, že by moji rodiče mohli slyšet, moc bych jim to přál. Pro jiné by bylo nepopsatelné, kdyby se jim vrátili blízcí zesnulí.“

Vyrůstání s neslyšícími rodiči ho přivedlo k dnešní práci tlumočníka do slovenského znakového jazyka. Gestikulace je pro něj už natolik přirozenou součástí, že si při našem rozhovoru o svědcích Jehovových musel dávat pozor, aby nepřevrhl kávu.

V rozhovoru se dočtete:

  • proč mluví o své zkušenosti svědka Jehovova veřejně;
  • které znaky náboženského společenství považuje za kultovní;
  • jak souvisel s exkomunikací jeho partnerský vztah;
  • co se změnilo v jeho přístupu k darování krve a oslavě narozenin;
  • proč je dnes bez vyznání;
  • v čem bylo jeho dětství s neslyšícími rodiči jiné.

Váš otec již mezi svědky Jehovovy také nepatří, ale matka nadále ano. Jak reagují na to, že mluvíte o své zkušenosti s tímto náboženstvím veřejně?

S rodiči mám odmala velmi blízký vztah a otevřenou komunikaci, za což jsem velmi vděčný. Proto pro mě zároveň není lehké, že mi párkrát dali najevo, jak je jim moje otevřenost nepříjemná. Na jedné straně rozumím, že pro ně jde vysloveně o soukromou věc. Svých rodičů si nesmírně vážím, vůbec je tím, co říkám, nechci zraňovat. Také nechci brát jako samozřejmost, že máme stále pěkné vztahy, což po exkomunikaci opravdu není pravidlem.

Na druhé straně považuji za poctivé mluvit o své zkušenosti otevřeně, protože si myslím, že to může mít vzdělávací rozměr a v krajním případě, například v souvislosti s transfuzí krve, i potenciálně zachraňovat životy.

Pokud někdo zná pouze název svědkové Jehovovi a nic bližšího o nich neví, jak byste mu je představil?

Nejjednodušeji bych tohle náboženství popsal asi jako křesťanskou protestantskou denominaci, která se řídí fundamentalistickým výkladem Bible.

V čem konkrétně se projevuje tento doslovný výklad?

Svědci jsou známí například tím, že dělají evangelizační činnost. Vyhledávají lidi na frekventovaných místech nebo chodí od domu k domu a propagují náboženství a Bibli, protože berou doslovně pasáže o tom, jak Ježíš Kristus pověřil své následovníky, aby evangelizovali.

Ilustrační foto: jw.org

Dalším příkladem je apriorní odmítání krve, což také vychází z biblických citátů. V prvním století samozřejmě ještě transfuze neexistovala, ale podle zprávy ve Skutcích apoštolů svatý Pavel potvrdil novozákonní platnost starého judaistického zákazu zdržovat se při konzumaci zvířat jejich krve. A protože v textu Nového zákona latinský překlad používá sloveso abstinere, tak i já jsem se celý život cítil vázán dodržovat tuto povinnost – rigorózně abstinovat od krve v jakékoli podobě.

Potom je podstatné číslo 144 tisíc. V Bibli, konkrétně ve Zjevení Jana, se píše, že tolik vyvolených bude vládnout spolu s Kristem v nebeském království. Svědci jsou o tomto počtu lidí, kteří půjdou do nebe, zcela přesvědčeni.

V neposlední řadě mají i vytvořenou hierarchii a muže a ženy nepovažují za rovné, protože se řídí doslovným výkladem citátu z Prvního listu Korinťanům: „Hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy je muž a hlavou Krista Bůh.“

Jak přesně vypadá zmíněná hierarchie?

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější