Manželství terapii nenahradí. Reality show Láska je slepá ukazuje, co děláme ve vztazích špatně
Je možné najít upřímné citové spojení, aniž jste toho druhého spatřili? Reality show Láska je slepá, původně jednoduchá televizní zábava z produkce Netflixu, se v průběhu let postupně proměnila v zajímavou sondu do nezdravých přístupů, které k milostným vztahům zaujímají současní svobodní dvacátníci a třicátníci.
Pořad ovšem s každou další řadou čelí stále intenzivnější kritice ze strany diváků a po odvysílání čtvrté série začali nelichotivé zákulisní informace vynášet také bývalí účastníci. Zpravidla se týkají toho, jak tvrdě se soutěž podepisuje na psychickém zdraví aktérů – a jak toho tvůrci umně využívají.
V době, kdy covid a s ním spojená bezpečnostní opatření připoutaly většinu světa k televizním obrazovkám, vypustil Netflix reality show, která ihned zafungovala svým zábavným eskapismem; tvůrci totiž dokázali chytře uchopit tehdy aktuální a pro mnohé těžko snesitelnou absenci společenského a fyzického kontaktu.
Pořad Love Is Blind, česky uváděný jako Láska je slepá, svádí dohromady nezadané muže a ženy, průměrně ve věku od pětadvaceti do pětatřiceti let, kteří mají na základě speed dating principu možnost poznat budoucího manžela či manželku.
Háček je v tom, že randění probíhá v takzvaných buňkách – malých místnostech rozdělených neprůhlednou stěnou – a dvojice se nesmí vidět, dokud se nezasnoubí. V lovu úspěšní účastníci po setkání absolvují několik týdnů společného života na zkoušku, přičemž vše spěje k velkolepé svatbě, kde si páry mají říct osudové ano. Nebo také ne.
Tezí sociálního experimentu, jak Netflix úspěšnou reality show označuje, je, že skutečná láska vzniká na základě duševního spojení, k němuž je ale v éře sociálních sítí a online seznamek stále těžší se prokousat, a to kvůli
