Deník N

Před deseti lety vymyslel Satoshi Nakamoto peníze, kterými si budou navzájem platit roboti

Potíž s bitcoinem spočívá v tom, že to není věc, ale příběh. Není to vlastně technický ani ekonomický fenomén, jeho popis a vysvětlení spadá mnohem víc do sociologie a psychologie. A jako příběh je bitcoin bezprecedentní. Nemáme ho k čemu přirovnat.

Takové pojmy se chápou těžko, protože skoro všechno, co známe, se něčemu podobá. Auto je kočár bez koní, laser je svítilna s hodně silným a hodně tenkým paprskem, atom je jako maličká sluneční soustava. Nic z toho není pravda, ale každé z těch přirovnání pomáhá věci pochopit.

U bitcoinu podobenství selhávají. Nezbývá než jeho příběh odvyprávět tak, jak je, snažit se ho chápat bez předsudků a nesnažit se o rychlé a definitivní závěry.

Peníze nejsou nic víc (a hlavně nic míň) než důvěra

Nehmotné elektronické peníze všichni dobře známe a denně používáme ve formě kreditních karet a bankovních převodů. Bezhotovostní platba, jak víme, nespočívá v tom, že by se změnila vlastnická práva ke zlatu či balíčku stodolarovek v bankovním trezoru. Většina finančních transakcí má dnes podobu nového záznamu v databázi.

Stejně tak je nám všem jasné, že naše peníze, ať už ty nehmotné na bankovních účtech, nebo hmatatelné v podobě bankovek a mincí, už dávno nejsou „podloženy“ (tak se tomu říkalo) zlatem a jiným bohatstvím, od nějž by se odvozovala jejich hodnota. I v minulosti to byla spíš užitečná fikce a dnes se o ni už nikdo ani nesnaží.

Peníze mají hodnotu proto, že v ně máme důvěru. Jsou podloženy důvěrou a ničím jiným: důvěrou v to, že důvěru v ně mají všichni ostatní.

Snad to vypadá jako slovní hříčka, bonmot, ale není tomu tak. Zelinář si ode mne vezme stokorunu výměnou za své zboží, protože ví, že s ní bude moci zaplatit u benzínové pumpy, u řezníka či na finančním úřadu. Za normálních okolností o tom nikdo nepřemýšlí. Za nenormálních okolností, třeba v podmínkách velké inflace, může důvěra v peníze poklesnout nebo úplně zmizet. Lidé pak spolu obchodují pomocí jiné měny: v mnoha rozvrácených zemích se běžně prodává a nakupuje za eura a dolary, ne za místní inflační barevné papírky.

Eura, dolary či švýcarské franky mají všude na světě rádi. Proč? Protože důvěra v měnu je přímo úměrná váze záruky. Bohatá země se stabilní vládou představuje silnou záruku. Důvěru tedy odvozujeme od instituce, která ji garantuje. Tou je například některá komerční banka, za níž stojí centrální banka a za ní stát s celým svým bohatstvím, autoritou a právním řádem. Ani taková záruka není dokonalá, každá ekonomika se může zhroutit, v každé zemi může dojít k převratu. Ale někde to pravděpodobné není a někde je a podle toho se orientujeme a chováme.

Představte si teď, že chcete vydat a uvést do oběhu své vlastní peníze, zcela nezávislé na těch státních. Co budete muset vyřešit?

Jak stvořit měnu snadno, rychle a neúspěšně

Za prvé: je to legální? Kupodivu je, zejména pokud nebudete příliš trvat na tom, že tomu budete říkat peníze.

Za druhé: proč se s tím vůbec namáhat? Inu, možná by se na tom dalo zbohatnout, ale určitě existují snazší cesty, tahle je hodně komplikovaná a nejistá. Mohou existovat i jiné motivace: dokázat, že je to vůbec možné; dát najevo nezávislost na státu; pojmout to jako poučný experiment; používat nové peníze k účelům, k nimž se ty oficiální nehodí. Všechny tyhle důvody, a několik dalších, skutečně za bitcoinem stojí.

Za třetí: jak zařídit spolehlivost a nezfalšovatelnost? Čistě digitální peníze – a je jasné, že tu mluvíme právě o takových – jsou data, nic víc, a data se dají upravovat a kopírovat. Kdyby se digitální stokoruny daly šířit internetem stejně snadno jako hudební videa, peníze by nefungovaly. Tohle je technický problém a dá se spolehlivě řešit pomocí kryptografie a několika dalších triků. Povíme si o nich časem víc.

Za čtvrté: jak vytvořit důvěru v novou měnu? Tato otázka je klíčová. Jak zařídíte, aby vaši měnu přijímali obchodníci? Jak dosáhnete toho, aby ji byl někdo ochoten vyměnit za eura, jeny a koruny? Důvěra ve standardní měny je, jak jsme si řekli, odvozena od důvěry v instituce, které za nimi stojí. Nemůžete jen tak přijít na scénu a říct: tohle jsou teď peníze, dejte mi za ně svoje, ty nové jsou stejně spolehlivé. Aby tohle fungovalo, musíte poskytnout záruku na srovnatelné úrovni. Záruku spolehlivou jako centrální banka bohatého státu.

V tomto bodě ztroskotáte, protože

V tomto okamžiku nejčtenější