Zemědělci už zlevnili. Teď je řada na obchodnících, vyzývá ministr Nekula

Z rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

• Jak probíhají dosavadní kontroly u obchodníků.
• Kde má ministerstvo podezření na kartel.
• Jak si Česko v růstu cen potravin vede ve srovnání s Polskem či Slovenskem.
• Proč chce ministerstvo od Evropské unie získat kompenzace za dopady války na zemědělství.

Česko má jednu z nejvyšších potravinových inflací v EU. Čím je to podle vás dané?

Loni za tím bylo více faktorů. Začala válka na Ukrajině a vedle ní nastala energetická krize. Všichni hráči, kteří z toho byli nervózní, se snažili zvýšené náklady promítnout do cen, za které prodávali dál. Někdo ale šel ještě o kousek dál a zkoušel, kde je práh bolesti. Výsledkem je nadprůměrná, i když ne nejvyšší, inflace u potravin.

Nám bylo populisticky podsouváno, ať zasáhneme jako v Maďarsku nebo v duchu Slovenska či Polska. Když si ale porovnáme letošní a loňský březen, tak kde skončilo Maďarsko? U potravin má pořád nejvyšší inflaci z celé EU.

Měli bychom udělat rádoby zastropování cen ve spolupráci s řetězci jako na Slovensku? Inflace u potravin je tam ve finále 29 procent, což je víc než u nás. Ani nulová DPH na potraviny v Polsku nezabránila, aby tam potraviny zdražovaly rychleji než v České republice. Potvrzuje se, že snížení DPH neznamená, že musí klesat ceny potravin. Naopak hráči na trhu zkouší, kolik by si z krajíce, který pak chybí ve státním rozpočtu, mohli nechat pro sebe.

Vím, že se v médiích hodně vykládá o tom, jak Češi jezdí levně nakupovat do Polska. Ale v reálu čeští turisté tvoří asi jen procento nakupujících v hlavní polské síti Biedronka, což není až taková senzace.

Ale i když teď v Česku potraviny zdražují méně než v Polsku, pořád jsme v růstu jejich cen nad unijním průměrem. Můžou za to podle vás nějaká tuzemská specifika?

Nechali jsme se vystrašit více, než bylo nutné. Úspěšně na tom zapracovala i dezinfo zóna. Loni na jaře tu byly výkřiky, že chleba bude za 200 korun, nebude mouka, protože všechno obilí se od nás odveze do zahraničí. Když lidi podlehnou strachu, jsou pak ochotnější přistoupit i na vyšší ceny v obchodech.

Neříkám tím, že loni bylo všechno růžové. Byl to hodně těžký a turbulentní rok. Teď jde ale o to, abychom situaci napravili. Trh se nám trochu pokazil a my potřebujeme, aby se nám navrátila zdravá konkurence.

K nápravě dění na trhu zahájila Státní zemědělská a potravinářská inspekce spolu s Českou obchodní inspekcí (ČOI) před pár týdny kontroly u obchodníků. Jak hodnotíte dosavadní výsledky?

Překvapilo mě vysoké procento záchytů různých problémů – objevily se v 75 procent případů. Ano, kontroly probíhaly na základě podnětů od spotřebitelů i jiných subjektů, takže se prověřovala místa, kde už existovala nějaká podezření. I tak mě ale takto vysoké číslo zaskočilo.

Bylo zaznamenáno porušení potravinového práva nebo docházelo k nekalým obchodním praktikám, například ke klamavým slevám. Různá cena byla uvedena v regále a jiná se markovala na pokladně.

Teď pokračujeme ve společných kontrolách obou inspekcí, které budou trvat tak dlouho, dokud se situace nenapraví. Přichází nám další podněty, i když je pravdou, že jejich počet se snižuje. Obchodníci už si dávají větší pozor, záchyty se ale bohužel týkají i velkých obchodních řetězců.

Můžete zmínit jejich jména?

Řízení stále probíhá, takže zatím ne. Až vše skončí, obě inspekce samozřejmě výsledky zveřejní včetně výše případných pokut. Pokud zůstanu u potravinářské inspekce, ta ročně udělí pokuty dohromady za zhruba 150 milionů korun.

Chápu, že Svaz obchodu je z našich spojených kontrol nervózní. Na druhou stranu jich ale zase tolik není, když vezmu v potaz celkové číslo kontrol. Potravinářská inspekce jich ročně provede 45 tisíc, ČOI asi 18 tisíc. Společných kontrol, o kterých jsme se bavili, proběhlo 250.

Sítě supermarketů mívají obrat až v desítkách miliard korun. Zmíněné pokuty jsou pro ně tak symbolické. Mnohem horší může být reputační riziko. Počítáte tedy se zveřejněním všech případných hříšníků, až bude správní řízení ukončeno?

Potravinářská inspekce výsledky svých kontrol zveřejňuje na webu Potraviny na pranýři. Tam si spotřebitelé samozřejmě mohou dohledat, co se kde zjistilo a jaká provozovna byla případně uzavřena.

Rád bych se zastavil u novely zákona o významné tržní síle, kterou jsme loni protlačili i přes obstrukce opozice. Dříve platilo, že antimonopolní úřad (ÚOHS) mohl podle tohoto zákona kontrolovat dvanáct největších subjektů na trhu.

Od letoška má nově pravomoc v případě významné tržní síly kontrolovat zhruba tisíc subjektů napříč obchodníky, potravináři a zemědělci. Pokud antimonopolní úřad zjistí provinění, může udělit pokutu až do výše deseti procent obratu. To už může být pro danou společnost extrémně bolestivé.

Zmíněný zákon v minulosti řešil případy, kdy typicky řetězec zneužil svého dominantního postavení vůči dodavatelům. Novela se vztahuje i na zneužívání tržní síly zemědělců nebo potravinářů, ale vždy směrem k jejich dodavatelům. Případ drahých potravin, u kterých můžeme brát za poškozené koncové spotřebitele, to ale přece neřeší.

Samozřejmě. Nekalosti nebyly jen ze strany obchodních řetězců směrem dolů. I potravinář může nepěkně zmáčknout zemědělce. Ale tady jde o to, aby trh zdravě fungoval jako celek. To se nám loni trochu pokazilo, když někteří zkoušeli zdražovat nad rámec reálného zvýšení nákladů.

Pokud mezi sebou obchodní řetězce zdravě soutěží, zákazník to ve finále pozná poklesem cen na pultech. Jistý posun k lepšímu už vidíme. Český statistický úřad sleduje ceny 86 základních položek. Mezi únorem a březnem jich zlevnilo 45, více než polovina. Teď jde jen o to, aby tento trend pokračoval a posiloval se.

Ceny zemědělských komodit, jako jsou obilí, mléko nebo olejniny, klesají. Klesá nám cena elektrické energie a plynu, nafta už se dá koupit kolem 30 korun, i když loni atakovala 50 korun. Je třeba, aby se takový vývoj začal více promítat u potravinářů a následně na pultech.

Nechci ale obchodníkům ve všem nasazovat psí hlavu. Je jedna komodita, která šla úplně proti trendu loňského roku. To jsou jablka. Loni nezdražovala, naopak došlo k lehkému poklesu cen.

Zmínil jste zlevňování energií. Ale co námitka, že některé firmy mají ceny zafixované a platí na úrovni vládního stropu, který je v Česku třeba oproti Německu nastaven mnohem výš? Zemědělci a potravináři si zkrátka stěžují, že mají energie v evropském kontextu dražší, a jsou tak méně konkurenceschopní.

Téma stropu mohlo hrát roli loni na podzim.

Stropy ale byly zavedeny až od letoška.

Už na podzim ale