„O Řeka méně, o bastarda méně.“ Smrt na 28. října vrazila klín mezi Řecko a Albánii
Začalo to bujarou oslavou svátku Den Ochi, která se zvrhla v přestřelku a skončila kontroverzní smrtí albánského Řeka. Teď hoří albánské vlajky i obchody a u albánské ambasády v Aténách se hrozí bombou. A Řecko s Albánií po sobě opět pálí ostrými slovy – sotva dva roky poté, co konečně přestal platit skoro osmdesátiletý válečný stav.
Řecká vesnice Bularat má do metropole daleko: leží stranou, daleko od velkých měst i silnic, uhnízděná v náruči jihoalbánských hor.
A přesto tam tuto neděli bylo rušno. Zatímco jsme my Češi oslavovali svou státnost, jižní cíp Balkánského poloostrova vzpomínal na 28. říjen 1940. Tenkrát, zhruba ve tři ráno po večírku na německé ambasádě, se italský velvyslanec v Aténách naklonil k uchu řeckého premiéra Ioannise Metaxase a svěřil mu vzkaz od samotného Duceho: Vpusťte do Řecka vojska Osy, nebo přijde válka.
Metaxas se nedal zastrašit. Alors, c’est la guerre, tak tedy válka, opáčil podle pamětníků francouzsky, diplomatickým jazykem tehdejší doby. Jenže jaký by to byl národní mýtus, kdyby se zakládal na cizí řeči? Legenda tudíž praví, že premiér Mussoliniho ultimátum smetl hrdým a úderným „Ne“, řecky „Ochi“. A právě odtud Den Ochi, státní svátek, který od konce druhé světové války slaví Řekové po celém světě.
Přišel s kalašnikovem
Početnou řeckou menšinu v Albánii nevyjímaje. V Bularatu, který téměř výlučně obývají albánští Řekové, slavil také pětatřicetiletý Konstantinos Kacifa. O průběhu večera měl patrně svoji vlastní představu, protože se dostavil s kalašnikovem a začal střílet po přistaveném vozu albánské policie.
Místní tvrdí, že v autě nikdo neseděl a že Kacifa nechtěl nikomu ublížit. Ať tak či tak, střelba na policejní vůz zalarmovala speciální jednotky RENEA, jež prchajícího muže začaly pronásledovat
