Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Nevím, co by mě táhlo do Čech.“ Dokument Pongo Calling podává děsivou zprávu o českém rasismu vůči Romům

Oslava s tancem ve filmu Pongo Calling. Foto: Kuli Film
Oslava s tancem ve filmu Pongo Calling. Foto: Kuli Film

V českých kinech se od konce března promítá dokument Pongo Calling o romském řidiči kamionu Štefanu Pongovi, kterého naštvou rasistické výroky bývalého prezidenta Miloše Zemana a stane se z něj aktivista. Je to ale spíš zpráva o tom, jak Česko vyhání schopné Romy do zahraničí jejich všudypřítomným ponižováním a diskriminací.

O českých Romech ve Velké Británii nevíme skoro nic. Za posledních deset let o nich vyšlo několik sporadických reportáží či zpráv – třeba o Petru Torákovi, který se vypracoval až na policistu a dostal vyznamenání.

Na britské ostrovy jich ale odešly v posledních třiceti letech podle odhadů desetitisíce. Malá vlnka zájmu o ně se zvedla v souvislosti s brexitem, kdy se předpokládalo, že se řada českých Romů vrátí zpátky, protože nebudou mít v pořádku dokumenty, aby mohli ve Velké Británii zůstat.

„Jenže tenhle náš předpoklad se ukázal jako mylný, nikdo se z Anglie před pěti lety nechystal odejít. Nebo jen jednotlivci. Většina českých Romů totiž měla stálou práci a vyřízené doklady nebo už britské občanství. Začali jsme tedy znovu hledat, na čem dokument postavíme,“ popisoval výchozí pozici filmu jeho režisér Tomáš Kratochvíl v polovině dubna na debatě v brněnské Káznici po promítání dokumentu. Přikyvoval mu vedle sedící Marek Pongo, syn hlavního protagonisty časosběrného filmu.

Tím se stal padesátiletý Štefan Pongo, kterému jeho žena neřekne jinak než Pišta. Řidič kamionu, který má tři už dospělé děti. Všechny pracují nebo studují, stejně jako jejich partneři a partnerky. Jeho žena Iveta má také práci, jako pokojská v hotelu. Žijí spolu na předměstí Manchesteru v úhledném domku z červených cihel, kde mají stále naklizeno a navařeno.

Proč je potřeba u všech postav zdůrazňovat jejich pracovitost? Protože jejich příběh začíná na podzim 2018, kdy tehdejší prezident Miloš Zeman několikrát veřejně prohlásil, že většina Romů nepracuje, jsou nepřizpůsobiví a měli by se fackovat.

„Za komunismu byl systém, že romské pracovní čety vedli opět Romové, kteří měli přirozenou autoritu, takže když v jejich týmu někdo nepracoval, tak ho zfackovali. Je to velmi humánní

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Dokument

Film

Romové

Česko, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější