Deník N

Na léčení všech nemocných nejsou peníze. Jen 3 % nemocných žloutenkou typu C dostanou účinnou terapii

Foto: rawpixel on Unsplash
Foto: rawpixel on Unsplash

Levné léky na hepatitidu C existují, v Evropě a USA se ale zatím vyrábět a prodávat nesmějí. Patent na drahý lék Sofosbuvir drží americká farmaceutická firma. Pokus o jeho zrušení ztroskotal u Evropského patentového úřadu.

Žloutenka typu C není běžné onemocnění, ale také ne úplně vzácné. Do devadesátých let byla neléčitelná a často vedla ke smrti kvůli postupnému selhání jater. Dnes jsou k dispozici vysoce účinné léky – avšak velmi drahé. Léčba jednoho pacienta stojí přes milion korun. A to je problém i v naší poměrně bohaté zemi.

Evropský patentový úřad minulý týden zamítl protest proti patentu americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences na sofosbuvir, účinnou látku nejdůležitějších moderních léků proti hepatitidě C. Protest loni podaly neziskové organizace ze 17 evropských zemí vedené Lékaři bez hranic a Médecins du Monde. Snaží se patent zpochybnit tím, že účinná látka a její syntéza nejsou dostatečně původní, že klíčové informace byly publikovány ve vědecké literatuře už dříve, a tudíž nejsou patentovatelné.

To znamená, že podstata sporu je technická. Jeho důvod a smysl je však politický. Jde o snahu snížit cenu léku a zvýšit tak jeho dostupnost.

Sofosbuvir (dostupný od roku 2014 v různých kombinacích s jinými látkami a pod různými obchodními názvy, např. Harvoni, Sovaldi, Epclusa) léčbu hepatitidy C zcela změnil. Začne-li se s ní včas, je naděje na vyléčení téměř stoprocentní. To je velké zlepšení proti dřívějším přípravkům na bázi interferonu. Sofosbuvir patří mezi takzvané speciální léky (specialty drugs). Tak se ve farmaceutickém průmyslu nazývají látky, které účinně léčí vzácněji se vyskytující nemoci, bývají velmi drahé a neexistují k nim dobré alternativy. Velmi běžné jsou v onkologii, v léčbě psoriázy i revmatoidní artritidy. Výrobci je mají rádi, neboť jsou pro ně zdrojem vysokých zisků.

Na lék čekají i několik let

Hepatitidou C celosvětově trpí kolem 70 milionů lidí. Na rozdíl od častější žloutenky typu A nejde o „nemoc špinavých rukou“, prakticky jedinou cestou infekce je krev. Proto je častá mezi narkomany sdílejícími jehly. Jako rizikový faktor bývají zmiňována i tetovací studia, která se neřídí striktními hygienickými pravidly (přenos transfúzí krve by dnes měl být v rozvinutých zemích zcela vyloučen, dárci krve jsou testováni). U nakažené osoby je ovšem rizikem každé krvácení – říznutí žiletkou, menstruace apod. Očkování proti hepatitidě C neexistuje.

U nás podstupuje léčbu této nemoci ročně několik set

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Medicína

V tomto okamžiku nejčtenější