Tlak na uprchlíky je šílený. Jsou oslovováni číslem, z azylového řízení se vytratila lidskost, popisuje režisérka

„Není to byrokracie, ale bezmoc,“ říká režisérka Anna Klimešová o azylovém řízení. Rok sledovala příběh člověka, který o něj žádal. Výsledkem je inscenace Pozdravuju a líbám vás všecki. Novinka Divadla Husa na provázku vypráví o křehkém vztahu česko-kurdského páru. Chtějí být spolu, láska za časů azylového řízení ale čelí neustálým zkouškám – nejistotě, strachu i předsudkům.
Anna Klimešová je absolventkou Katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU, jednou ze zakládajících členek skupiny osmi lidí, iniciátorkou kulturní komunitní platformy Horní Maršov – Otevřené muzeum v rodných Krkonoších a citlivou režisérkou autorských inscenací.
Hra Pozdravuju a líbám vás všecki měla premiéru v únoru v brněnském divadle Husa na provázku. Nejbližší repríza bude na domovské scéně 25. dubna a 9. května. Tento týden Klimešovou čeká také premiéra její režie inscenace O Pavlovi v pražském Divadle Na zábradlí.
Co se v rozhovoru dočtete
- Co ji na azylovém řízení překvapilo.
- Jak Kurdové vyjadřují složité emoce.
- Proč občas ještě týden před premiérou nemá hotový scénář.
- Co říkal na její představení pár, který byl poprvé v životě v divadle.
- Proč může divadlo sdělit víc než noviny.
- A proč nepracuje se scénáři.
Téma migrace je v současnosti všudypřítomné. Jak jste vybírala, na co se zaměříte?
Šlo nám o téma empatie – jak můžu prožívat příběh, který je silný, ale mě se netýká. Původně jsme chtěli zpracovávat takzvané amerikánské příběhy – o rodinách z Moravy, Valašska a Slovenska, které na konci devatenáctého století odjely do Ameriky.
Výsledná inscenace ale vypráví o něčem jiném…
Jak to u tvorby bývá, začala se vynořovat další témata. Začala válka na Ukrajině, kdy k nám přicházely obrovské vlny uprchlíků. Hrozná byla situace na běloruských hranicích. Potom jsme se setkali s člověkem, který žádá o azyl dnes. Vzhledem k aktuálnímu dění nám dávalo smysl pracovat se současným příběhem.
Pak už jste tedy měla jasno, jakou zprávu chcete předat?
Bylo pro mě důležité poznat celý proces azylového řízení. Nešlo o zachycení mechanismu toho byrokratického nebo právního systému, chtěli jsme především zprostředkovat pocity, kterými uprchlík prochází.
O migraci se dozvídáme z novinových titulků, které mohou někdy působit povrchně. Snaží se často zachytit větší proud lidí nebo dát problematice obecnější rámec. Naše hra se ale týká konkrétního člověka a jeho emocí.
O koho jde?
Jmenuje se Xelil Ibrahim Yildiz, říkáme mu Kali. Je to Kurd, původem z Turecka. A do Evropy přijel z několika důvodů: