Kojit roční dítě je v pořádku. Veřejnost na to ale není zvyklá a podporují ji v tom i někteří pediatři
Analýza Terezy Mynářové: Kojení není přínosné jen pro novorozence či několikaměsíční miminka. Jak prokázala řada studií, benefity má i pro starší děti, protože i pak mateřské mléko obsahuje hodnotné látky.
Přesto kojení dětí, které už například chodí nebo mluví, není v Česku tak úplně považované za normální. Ukázal to nedávný incident na pobočce Raiffeisenbank, kde ochranka vykázala ženu, která kojila roční dceru. V reakcích následně zazněly i argumenty, že kojené dítě už „stejně bylo velké“ nebo „že v tomto věku se nemá co kojit, protože mu to nic nedává“.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je však kojení batolat stále více než vhodné. Přímo WHO doporučuje, aby byly děti kojené do dvou let (z toho první půlrok výlučně a dále souběžně s příkrmy) a následně podle jejich potřeb.
Některých látek dokonce přibývá
I po dovršení dvanácti měsíců má mateřské mléko výživovou hodnotu a děti z něj získávají cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály či imunitní látky. Řada těchto složek je přitom v mléce mezi prvním a druhým rokem kojení zastoupena ještě více než například v prvním půlroce, ukazuje studie „Fat and Energy Contents of Expressed Human Breast Milk in Prolonged Lactation“.
Totéž uvádí Maryanne T. Perrinová, profesorka na Univerzitě v Severní Karolíně. Spolu s dalšími vědci zjistila, že po prvním roce dítěte roste v mateřském mléce například zastoupení laktoferinu, tedy proteinu, který hraje zásadní roli pro rozvoj imunitního systému, chrání tělo před záněty a má protikarcinogenní účinky. Stejně tak roste množství lysozymu a imunoglobulinu A.
Kromě toho, že posilují imunitu dítěte, mají všechny tři látky antioxidační účinky – takže působí preventivně proti chronickým onemocněním. Zároveň posilují střevní mikroflóru a přispívají k mineralizaci kostí. Perrinová navíc připomíná, že konkrétně laktoferin a imunoglobulin A se v mléce ve vysoké koncentraci vyskytují jen bezprostředně po porodu a následně jejich zastoupení rapidně klesá. Znovu jde pak nahoru až ve druhém roce kojení.
Další látkou, které je v mateřském mléce při dlouhodobém kojení více, jsou oligosacharidy. Ty opět pomáhají rozvíjet imunitu, přispívají k rozvoji mozku a kognitivních funkcí, tedy například paměti, pozornosti či řeči.
Perrinová ve své analýze přírůstky jednotlivých látek i vyčíslila. Množství lysozymu vzrostlo během druhého roku kojení v průměru o 10,2 procenta, množství laktoferinu o 9,7 procenta, množství imunoglobulinu A o 6 procent a množství oligosacharidů o 5 procent.
Kromě toho v mateřském mléce u déle kojených dětí zůstávají i další prospěšné látky – například živé buňky včetně kmenových buněk nebo leukocytů, tedy bílých krvinek, které jsou opět důležité pro fungování imunity. Řecká bioložka Foteini Hassiotou uvádí, že v každém mililitru mléka jsou tisíce až miliony těchto živých buněk.
Za připomenutí stojí informace, že mateřské mléko nemá na rozdíl od kravského „jedno“ složení, ale mění jej i v průběhu jednoho kojení. Zároveň má kojení mnohem více funkcí než jen dítě nakrmit. Například jde o způsob, jak jej uspat nebo uklidnit – to může být mezi prvním a druhým rokem aktuální například při růstu špičáků a stoliček. Kromě toho může kojení pomoci zvládnout období nemoci, kdy chuť dítěte na běžné potraviny klesá.
Dlouhodobě kojené děti mají podle WHO také zhruba o deset procent nižší riziko