Podpora Ukrajině neklesá, strach z dopadů války ano. Průzkum ukázal velké rozdíly mezi voliči vlády a opozice
Analýza: Ochota Čechů pomáhat napadené Ukrajině ani po více než roce od vypuknutí války nezmizela. Za posledních šest měsíců se pouze mírně zvýšil počet lidí, kteří odmítají obráncům jakkoli pomáhat. Plyne to z exkluzivního výzkumu agentury Ipsos pro Deník N. Data ukazují, jak se naladění liší mezi voliči vlády a opozičních subjektů – unikátní pozici zaujímají zejména podporovatelé hnutí ANO.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Prvotní nadšení ohledně pomoci Ruskem napadené Ukrajině částečně vyprchalo loni v říjnu, tedy zhruba půl roku po začátku války. Rozložení nálad ve společnosti ohledně podpory Putinem napadené zemi se nicméně ustálilo, pomoc – byť humanitární – tehdy odmítala zhruba pětina populace.
Podle aktuálních dat z letošního dubna těchto lidí přibylo, a to zhruba o tři procentní body. Data agentury Ipsos ukazují, že by Češi rádi nejvíce pomáhali právě prostřednictvím humanitární pomoci nebo prosazováním sankcí proti Rusku a jeho představitelům.
S výjimkou humanitární pomoci ale žádnou z forem podpory obránců Ukrajiny nepreferovala více než polovina lidí.
Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák popisuje, že největší změny v chování směrem k podpoře Ukrajiny nastaly hned v prvních měsících konfliktu.
„Na začátku byla podpora české populace opravdu velká, postupně se začátkem léta začala u některých skupin ochlazovat. Dá se říct, že se podpora obecně změnila na některé selektivní oblasti, především pak pomoc humanitární, se kterou souhlasí nejvíce lidí,“ vysvětluje Kormaňák.
„Babišův mír“ jeho voliče nezviklal
Bližší pohled na data z výzkumu ukazuje, že podpora pomoci je velmi výrazně jiná u různých skupin společnosti a také voličů jednotlivých stran. Česká politika v posledních letech představuje svým způsobem izolované ostrovy voličů, kdy se na jedné straně nachází podporovatelé vládních stran, na druhé straně pak zbývající voliči.
Výzkum Ipsos ukázal, že toto rozdělení se hodně projevuje i v otázce pomoci Ukrajině. Mezi vládními voliči je ochota napadenou zemi podporovat různými cestami mnohem vyšší, než je tomu u podporovatelů opozičních stran. Naladění v této věci je ale různé i mezi jednotlivými opozičními subjekty.
Zatímco například mezi podporovateli SPD nebo komunistů neschvaluje ani základní pomoc – například typu humanitárních dodávek – asi polovina jejich voličů, v řadách příznivců hnutí ANO je míra odmítání
