Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čína stojí na pokraji finančního velkého třesku

Svým způsobem představuje kolísání mezi státem a trhem samotné předivo čínských dějin. Foto: Rafael Ben-Ari, Adobe Stock
Svým způsobem představuje kolísání mezi státem a trhem samotné předivo čínských dějin. Foto: Rafael Ben-Ari, Adobe Stock

Esej Jacoba Dryera: Čína prochází riskantní proměnou své ekonomické struktury a pod pláštíkem jazyka marxismu-leninismu se proměňuje v sofistikovanou, trhem poháněnou konzumní společnost.

 

JEDNA

„Když majetek neroste, mění se sdílený blahobyt (…) ve strom bez kořenů.“
Liou Che
(Liu He; ředitel stranické Ústřední komise pro finanční a ekonomické věci pod ÚV KS Číny a do letošního března vicepremiér ČLR)

Vypráví se, že když se Ceng Lien-sung (Zeng Liansong, autor vlajky ČLR, pozn. red.) tenkrát v roce 1949 chopil úkolu navrhnout vlajku zbrusu nové Čínské lidové republiky, mysl mu stále kroužila kolem vesmíru – a obzvlášť kolem přísloví 盼星星盼月亮, pchan sing-sing, pchan jüe-liang. Toužit po hvězdách, toužit po záři měsíce.

Na výsledné vlajce je Komunistická strana Číny zpodobena jako velká hvězda. A ty čtyři menší? Zadání požadovalo, aby na vlajce byla znázorněna původní maoistická dělnicko-rolnická koalice, takže po jedné hvězdě pro dělníky a rolníky. Pak návrhář Ceng zavzpomínal na někdejší kastovní systém a přidal hvězdu pro vzdělance – třídu, z níž vzešla čínská technokracie. A konečně i pátou a poslední hvězdu pro buržoazní obchodníky.

Ta pátá hvězda bývala za Cengových časů maličká. Ale v dnešní Číně je na vzestupu a ostatní má ve svém vleku; míří vstříc novému typu národa, měsíční záři představ o budoucnosti. KS Číny dnes hlásá „sdílený blahobyt“ – a pod tímto zastřešujícím heslem se rojí všemožné reformistické projekty, které se snaží zvětšit konzumní střední třídu. Maoistické ideje sdíleného boje ožily a spojily síly s tržními proudy, aby ruku v ruce poháněly smíšenou ekonomiku, která se nijak neupejpá čerpat z podnikatelů a zahraničního kapitálu. A během toho všeho Čína samu sebe pomalu mění ze státu dělníků ve stát spotřebitelů. Ze světové továrny na světové tržiště.

Budování Číny – a zejména domů, kde Číňané žijí – bylo generačním úkolem. Vědci nedávno odhadli, že 88 % veškerého bydlení v Číně bylo postaveno počínaje rokem 1990, a z toho 68 % dokonce až po roce 2000. Teď vláda rozhodla, že je hotovo. A že přišel čas napřít síly k měkké infrastruktuře pro společnost středních příjmů na vzestupu: školy, nemocnice, domovy pro seniory. Ovšem tento klamný pohyb doleva maskuje záměr pustit ze řetězu

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Čína

Esej

Kontext N, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější