Deník N

Bioarcheologové z Brna: Morava byla křižovatkou kultur od lovců mamutů po raný středověk

Moravská brána bývala jednou z mála schůdných cest od Baltu ke Středozemnímu moři – od paleolitu po středověk, tedy po třicet tisíc let. Foto: Palickap, Wikimedia Commons
Moravská brána bývala jednou z mála schůdných cest od Baltu ke Středozemnímu moři – od paleolitu po středověk, tedy po třicet tisíc let. Foto: Palickap, Wikimedia Commons

Archeologové na Moravě mapují genetické informace od lovců mamutů po obyvatele Velké Moravy. Díky metodám na pomezí biologie a archeologie dokážou určit, co lidé jedli i odkud kam se stěhovali. „V době, kdy se intenzivně hovoří o identitě Evropanů, nabývá tento výzkum na aktuálnosti,“ míní ředitel brněnského Archeologického ústavu AV ČR Lumír Poláček.

Akademie věd dala letos během zasedání svého sněmu významný prostor humanitním a společenským vědám. Na prestižním setkání zazněla přednáška zaměřená na výzkum brněnských archeologů. „Jsou to právě humanitní vědy, které mají co říct ke kořenům naší současnosti,“ uvedla předsedkyně největší české vědecké instituce Eva Zažímalová.

Právě poznatky brněnského archeologického ústavu o původu a migraci jednotlivých populací nám umožňují lépe pochopit evropskou identitu a důležitost migrace. Území Moravy bývalo totiž historickou křižovatkou. Na rozdíl od uzavřené české kotliny je Morava otevřená zejména k jihu a takzvanou Moravskou branou zase směrem do Slezska.

„Dnes už to neplatí, ale dříve byla Morava pomyslnou křižovatkou střední Evropy. Lidé i zvířata migrovali skrze Moravu, která díky dunajsko-moravskému koridoru a Moravské bráně spojovala nejen sever a jih kontinentu, ale i západ s východem,“ vysvětluje historický význam Moravy ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně Lumír Poláček.

Právě přes tuto oblast se přesouvali a zabydlovali se tu jak paleolitičtí lovci mamutů, tak o mnoho tisíciletí později, v době stěhování národů, germánští Langobardi, anebo ještě později slovanští Velkomoravané. To jsou tři příklady historických populací, které názorně reprezentují současný bioarcheologický výzkum brněnského Archeologického ústavu.

Zatímco dříve archeology fascinovala zejména bohatá výbava hrobů, dnes se do popředí zájmu dostávají lidské pozůstatky a jejich biologický výzkum. A to zejména díky novým exaktním metodám.

Stehenní kost za miligram vzorku

Rozvoj bioarcheologických disciplín přinesl nové poznatky o pohybu minulých společenství. Ještě před dvaceti lety by museli archeologové pro výzkum genetických informací obětovat

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější