Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Umíráme proto, že jsme přežraní, říká imunolog. Sto kalorií z cukru a tuku není totéž

"Cukr je droga, kterou dáváme vlastním dětem. Za odměnu." Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
„Cukr je droga, kterou dáváme vlastním dětem. Za odměnu.“ Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

„Před dvěma sty lety jsme umírali na podvýživu, dneska umíráme proto, že jsme přežraní,“ říká česko-izraelský imunolog Jakub Abramson. Se svým týmem se věnuje výzkumu autoimunitních nemocí, které jsou stále na vzestupu. Centrem jeho pozornosti je brzlík, univerzita pro imunitní buňky.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Před dvaceti lety mu u státnic z imunologie řekli, že ji neumí a že jeho způsob prezentace by se ujal možná ve Státech nebo v Izraeli, nikoliv v Praze. Úšklebek pedagogů přetavil Jakub Abramson v cennou radu. Odešel na doktorát na věhlasný Weizmann Institut of Science do Izraele, kde od roku 2011 vede vlastní laboratoř. Jen si odskočil na postdoktorskou stáž. Na Harvard.

Do Prahy přijel loni (i s manželkou a třemi dětmi) prožít svůj sabatikl, tedy „přestávku“ v běžném pracovním nasazení, kterou některé instituce svým lidem poskytují. Působí v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV ČR a částečně na Přírodovědecké fakultě UK, kde se zejména expertním a poradním hlasem podílí na několika projektech. Jeho žena (psycholožka a sociální pracovnice) pomáhá v rámci částečného úvazku na ÚOCHB zahraničním studentům v překonávání různých stresových situací, které výzkum a pobyt v cizí zemi často přinášejí.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • Jestli se tloustne víc po tuku nebo po cukru;
  • proč je fruktóza zrádná,
  • do jaké míry máme svou imunitu v rukou,
  • proč ženy trpí autoimunitními onemocněními více než muži,
  • jaký je největší zázrak imunity,
  • k čemu je nám brzlík,
  • proč je (někdy) dobré hladovět.

Prý se vám v Praze moc líbí a máte v plánu prodloužení pobytu…

Ano, líbí se nám tu moc a o prodloužení vážně uvažujeme. Přiznávám, že i vzhledem k posledním událostem v Izraeli jsme této variantě nakloněni více.

Do rozhovoru o vědě bych geopolitiku netahala, ale s vámi to na pozadí dramatického dění v Izraeli nelze vynechat. S jakými pocity to sledujete?

Musím přiznat, že se od zpráv trošku izoluju, ale jsem samozřejmě v obraze. Dění v Izraeli je naprostá katastrofa. Každý týden mám se svými studenty setkání přes Zoom, vidím naprostou depresi a beznaděj. Připadají mi zlomení. Společnost je zlomená. A rozdělená. To pozorujeme všude, ale v Izraeli je polarizace extrémní. Došlo ke zlomu a já se bojím, aby nebyl nevratný.

Emigrant ve své vlasti

Existuje i možnost, že byste v Česku zůstali? Stal byste se tak izraelským emigrantem ve své původní vlasti?

Jsem optimista, doufám, že taková situace nenastane a vše se opět zklidní. Na druhou stranu někteří mí kolegové opravdu zvažují, že zemi opustí. A když zemi začnou opouštět intelektuálové a vědci, nemá šanci…

Největším národním bohatstvím Izraele není ani ropa, ani zlato, ale jeho intelektuální potenciál. Navíc hrozí, že Izrael bude potrestán Evropskou unií, tedy že v budoucnu nebude moci žádat o evropské granty. To by mohlo odchod vědců katalyzovat a pro vědu by to mohlo být fatální.

Přitom Izrael je země vědě zaslíbená, zejména co se týče třeba biotechnologií a podobně, je vědeckou velmocí. Ale slyšela jsem mimo jiné o tendencích konzervativního náboženského tábora k omezování „světských“ předmětů, jako jsou fyzika, matematika…

Ano, takovéto návrhy opravdu zaznívají. Je to šílené. Jsem zastáncem naprostého oddělení náboženství a státu. Nechtěl bych, aby vzorem Izraele byly státy, jako je Írán, mělo by to být naopak. Ale opravdu doufám, že to dobře dopadne.

Sladká potravinářská lobby

Držím pěsti, situaci sledujeme i v našich novinách. Ale pojďme už k našemu tématu. Se svým týmem se zaměřujete na výzkum některých autoimunitních onemocnění. Skutečně těch onemocnění, kdy se imunitní systém splaší a zaútočí proti vlastnímu tělu a vlastním buňkám, přibývá? Nebo jde o optický klam způsobený lepší diagnostikou?

U některých civilizačních nemocí, jako jsou například autismus, ADD či ADHD, může jít i o lepší diagnostiku, ale u autoimunitních onemocnění a alergií jde opravdu o markantní nárůst, jelikož jejich diagnostika byla i dřív velmi dobrá.

Jako příklad může posloužit

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Zdravotnictví

Česko, Rodina, vztahy a zdraví, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější