Vysoká inflace odhalila problematické nastavení důchodů
Komentář Štepána Jurajdy a Filipa Pertolda: Současné období vysoké inflace odhalilo nepříznivé nastavení českého penzijního průběžného systému. To z něj dělá břímě společnosti a ohrožuje dlouhodobou udržitelnost důchodů ještě předtím, než na nás dolehne demografie odchodem silných ročníků do penze. Připravovaná vládní reforma tak do značné míry musí řešit krátkodobá (inflační) i dlouhodobá (především demografická) rizika spojená s historicky nízkou porodností, která se během patnácti let propíše do důchodového účtu.
Podívejme se nejprve na krátkodobé, ale systémové problémy důchodového systému, které za poslední rok vyplavaly na povrch.
Výdaje na důchody se kvůli garantované kompenzaci inflace odtrhly od příjmů penzijního systému, které určuje vývoj mezd. Je to jednoduchá trojčlenka, kdy valorizace pokryjí důchodcům skoro celý růst cen, ale příjmy z důchodového pojištění jsou navázané na vývoj nominálních mezd.
Příjmy tak v letech 2022 a 2023 zdaleka nepokryjí výdaje. Vysoké valorizace navíc v systému zůstávají velmi dlouho a vytvářejí nespravedlnosti v poměru výše důchodu k průměrné mzdě. Ten se u důchodců se stejnou pracovní historií může výrazně lišit podle toho, jestli do penze odešli v té nejvýhodnější chvíli, nebo ji prošvihli.
Nově přiznané důchody se totiž valorizují bez
