Po konci kariéry mi pomáhala škola života. Chybí mi srandičky i pivíčka, říká bývalý fotbalista
Ivan Dvořák byl proslulý tvrdou a nesmlouvavou hrou. Po konci kariéry vyzkoušel několik zaměstnání. Nyní si pochvaluje práci středoškolského učitele tělocviku a hospodářského zeměpisu. „Spousta fotbalistů se po kariéře nedokáže od fotbalu oprostit, což je podle mě špatně,“ říká někdejší hráč Bohemians či Slovácka.
Na co se v rozhovoru ptáme:
- Jakými zaměstnáními Ivan Dvořák prošel po konci fotbalové kariéry.
- Nakolik se dalo hraním fotbalu zajistit do budoucna.
- Proč studoval vysokou školu.
Jak se z profesionálního fotbalisty stane učitel na střední škole?
Skončil jsem ve třetí lize v Břeclavi, kterou jsem pak i trénoval. S mým odchodem byly spojeny i nějaké spory. V té době jsem si říkal, že bych na fotbale nechtěl být závislý. Přemýšlel jsem tak i kvůli výplatám, které nepřicházely pravidelně. Jakožto člověk s rodinou jsem nemohl spoléhat na nejistotu.
Proto jsem odešel hrát do nižší rakouské soutěže a zároveň jsem tam pracoval v továrně. Vstával jsem v pět ráno a v šest jsem byl v montérkách na značkách. V tu dobu jsem si říkal, co tu vlastně dělám.
Tu práci vám domluvil váš tým?
Přesně tak. I v dnešní době by spousta lidí ocenila nabídku z Rakouska, protože tam člověk vydělá více peněz, sociální systém je na vyšší úrovni a zároveň to máme odtud z Břeclavi pár minut.
To bylo vaše první zaměstnání mimo fotbal. Jakými dalšími profesemi jste prošel?
Pak jsem dělal pomocného dělníka ve stavební firmě. Po návratu do Břeclavi jsem pracoval v rodinné firmě jako instalatér. Zároveň jsem začal studovat vysokou pedagogickou školu, díky čemuž jsem šel později pracovat jako pedagog do místní věznice.
Po pár letech jsem dostal možnost jít učit na střední školu, na které jsem už tři roky.
Plánoval jste někdy, že budete učitelem?
Když jsem byl trenérem a trénoval jsem ať už mládež, nebo muže, říkal jsem si, že bych právě učitelem nikdy být nechtěl. Teď už ale na to mám jiný názor. Trenér má výhodu, protože když ho někdo bude štvát,
