Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jak ses dnes měl online? Co dát dětem na cestu do džungle internetu, radí autorka knihy Hry, sítě, porno

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Psaní knihy Hry, sítě, porno pojala vědkyně a matka dvou synů Michaela Slussareff i jako vlastní rodičovskou terapii. Když psala disertaci, v médiích se o online světě a dětech objevovaly spíš extrémní věci, které rodiče děsily. „Potřebovala jsem jako čerstvý rodič informace.“ A tak je začala hledat sama. „Leccos na první pohled vypadá děsivě, ale vůbec to tak nemusí být,“ uklidňuje.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • Kdy a jak vzniká závislosti na online hrách,
  • na kolik nastavit časové limity u počítače nebo mobilu,
  • jak děti „připravit“ na porno,
  • funguje ochrana dětí před „obrazovkami“,
  • co patří do „batůžku“ na cestu do online džungle
  • a jak vypadá Smlouva k novému mobilu.

Musím říct, že jsem se při čtení vaší knihy jako máma osmi- a jedenáctiletého dítěte mnohokrát chytla za nos…

Ale ne, nechtěla jsem, aby se u čtení rodiče trápili…

To zas ne. Knížka je psaná velmi vlídně, určitě z ní nemám pocit, že byste mě třeba soudila jako „špatnou matku“, ale vedla mě k sebekritice. Dala mi spoustu podnětů a inspirace, ale děti a online svět, je to tak zatraceně těžké…

Je. A na většinu otázek nejsou jednoduché odpovědi. Pořád o tom hodně přemýšlím. Vývoj jde strašlivě rychle dopředu.

Život dětí a jejich návyky se rychle mění, online svět se mění, přichází stále nové věci, například teď aktuálně umělá inteligence. Zatím nevíme, co všechno přinese.

Pro rodiče není vůbec jednoduché zaujmout nějaký vhodný postoj. Do hry vstupuje tolik proměnných, včetně sociálního tlaku. Neustále jsme stavění před těžké rozhodování.

Extrémní věci vyděsí, informace nenesou

Baví mě kapitola, kde děti citují hlášky „svých“ dospělých, musíme být někdy fakt hrozně trapní. Občas se sama musím kousnout do jazyka, abych dětem nekomentovala jejich online svět jako „to je zase kravina“ a neobracela oči v sloup. Přistihnete se někdy sama při činu?

Snažím se krotit, ale přistihnu se, samozřejmě. Zrovna včera, když děti hrály Minecraft, se mi nelíbilo, že místo stavění zabíjejí zvířata… Na jazyku jsem měla moc pěknou hysterickou větu do sbírky: „To teda ne, Minecraft můžeš hrát, jen když tam něco vybuduješ.“ Naštěstí jsem nic neřekla. Je to jejich hra. A vím, že je to přejde. Někdy se člověk potřebuje prostě vybít a nic zlého na tom není.

Máte dva kluky. Jak jsou velcí?

Šest a devět let. Mít kluky je zrovna v téhle oblasti dost jiné než mít holky. Ty bývají sociálním tlakem mnohem dříve tlačené do online komunikace na sítích. Můj starší kluk má zatím tlačítkový telefon a vystačí si s tím. Celkově ho „to moc nebere“, teď jsem u něj viděla, že má 53 nepřečtených zpráv. Furt mu to pípá, ale jemu je to zatím jedno.

Menší má trochu jiný přístup, jeho baví obvyklé trendy, začal Marvelem a teď pokračuje Pokémony. Hry a celý digitální svět ho lákají mnohem víc. Vyžaduje hry častěji. Nedávno jsem mu nainstalovala jednu hru, která mi už ale na druhý pohled nebyla vůbec sympatická, až jsem se na sebe naštvala, že jsem ji předem nevyzkoušela. Byla to taková ta hra, která má hodně efektů, jak vizuálních, tak zvukových. To ale pro dětský mozek znamená příliš mnoho dopaminu a stimulace, což není nejzdravější. Naštěstí bylo pro něj ovládání v druhém levelu tak složité, že ho to přestalo bavit.

Bylo pro vás psaní knížky a obecně bádání o online světě dětí a rodičů terapeutické?

Určitě, celé to začalo kvůli dětem. Když jsem se věnovala své disertační práci, kde jsem řešila možnosti vzdělávání pomocí digitálních her, v médiích se objevovaly zejména extrémní věci, které rodiče spíše vyděsily, ale jinak nebyly informačně přínosné.

Takže můj zájem byl osobní. Potřebovala jsem jako čerstvý rodič informace, které dostupné nebyly. Rozhodla jsem se do toho pustit. Motiv většiny výzkumníků bývá osobní.

Michaela Slussareff
Působí na Ústavu informačních studií a knihovnictví v programu Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vystudovala sociologii a andragogiku, dizertační práci na téma digitálních her ve vzdělávání obhájila v oboru Informační věda. Absolvovala vědecké stáže na univerzitě v Göteborgu a Parsons School of Design v New Yorku. Ja autorkou knihy Hry, sítě, porno.

Čas strávený online

Jaké předsudky a mýty mají rodiče, se kterými děláte výzkumné rozhovory, v hlavách?

Je jich spousta. Třeba že řešením všech možných digitálních nebezpečí je časový limit.

A že skoro všem dětem v online světě hrozí závislost, dřív nebo později.

A že televize je v pohodě. Když se rodičů ptáme na obrazovky, televize jim obecně vadí nejméně, přitom tam také děti mohou narazit na nevhodný obsah. Naopak nejvíce dospělým vadí obraz dítěte civícího do mobilu, to je pro naši a starší generaci v jakékoliv situaci „špatně“. Ale opravdu to tak je? Co když na něm třeba hraje šachy? Na první pohled to vypadá děsivě. Ale nemusí být.

Michaela Slussareff v souladu s mezinárodními výzkumy v knize příliš nerozlišuje mezi sledováním obrazovky televize, počítače, tabletu a mobilu. Vždy jde hlavně o obsah, motivaci, okolnosti, kontext a případná pozitiva a negativa. Angličtina pro to má termín “screen time“, tedy čas u obrazovky.

Počítače rodiče mnohdy hodnotí jako nástroj, který děti tak nějak přirozeně přivede k dovednosti programování, což je také dost lichá představa… Ono na typu obrazovky zas tolik nezáleží, je to spíše o obsahu, aktivitách a přístupu.

Spousta rodičů – odpůrců obrazovek hrdě říká, že oni doma televizi nemají, ale z dalších rozhovorů pak vyplyne, že mají předplacený Netflix, HBO, Disney Chanel apod., takže tím možná myslí, že se nedívají na Českou televizi… Přitom třeba konkrétně Déčko má mnoho velmi kvalitních pořadů pro děti. I jejich web poskytuje dětem moc pěkný prostor pro hru a učení.

Jak je to s tím časovým limitem? Je asi logické, že většina rodičů s časovým limitem, po který může jejich dítě hrát nebo se třeba dívat na videa, začne…

Jistěže je fajn nějak časový limit nastavit, ale

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rodina a vztahy

Rozhovory

Česko, Kontext N, Rodina, vztahy a zdraví, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější