Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Západ přišel o vnitřní mír, ale dějiny naštěstí ještě nekončí

Jak vypadá svět, který vznikl po roce 1989? Foto: Norbert Braun
Jak vypadá svět, který vznikl po roce 1989? Foto: Norbert Braun

K čemu je užitečná historie? Může nám třeba ukazovat, jak hluboké mají naše politické konflikty kořeny a jak si s navyklým pohádkovým viděním světa, v němž dobří bojují proti zlým, těžko vystačíme, pokud se snažíme porozumět dnešní Evropě či Americe.

Philipp Ther je známý rakouský historik, jehož patrně nejvíce diskutovaným dílem byly dějiny Evropy po roce 1989, které vyšly česky pod názvem Nový pořádek na starém kontinentě. Na ni také nejnovější esejistický Jiný konec dějin navazuje; Ther se tu vyrovnává se současným vývojem. Je přitom příjemné, že oproti původnímu německému vydání z roku 2019 autor text aktualizoval, a proto závěrečná kapitola věnovaná mezinárodním vztahům postihuje i většinu dosavadního vývoje války na Ukrajině od února 2022.

Celou knihou prostupuje otázka, na niž Ther hledá odpověď: „Jak se stalo, že Západ po vítězství ve studené válce přišel ve stále se zhušťujícím sledu krizí o svou vůdčí globální pozici, a především o vnitřní mír?“ Obě otázky tvoří spojitou nádobu a odpověď na ně může vysvětlovat šířící se frustraci v západních společnostech, ústící do jejich – někde více, jinde méně – hlubokého rozštěpení na kosmopolity a etnopolity, konzervativce a progresivisty nebo centrum a periferii. Je lhostejné, jaká označení pro tento rozkol použijeme.

Inspiraci pro své úvahy Ther nalezl v autorovi – alespoň na první pohled – nečekaném. Karl Polanyi se proslavil v roce 1944 publikovanou prací Velká transformace, která se velmi neortodoxně vyrovnávala s vysvětlením vzniku tržní společnosti, resp. kapitalismu, během raného novověku. Polanyi v českém prostředí nikdy příliš nerezonoval. Jeho originální fúze

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější