Religionista: Velikonoce u nás doma končí nedělí. Dcerám pomlázka přijde divná a nespravedlivá
Někteří politici se odvolávají na křesťanské hodnoty a tradice, ale sami je neznají. Mladší generace o smyslu Velikonoc a jejich vnímání trochu víc přemýšlejí, říká religionista David Václavík v rozhovoru o postavení křesťanských svátků v převážně ateistickém Česku.
Na co se v rozhovoru ptáme:
- Jak vnímají Velikonoce křesťané.
- Proč je důležité dodržovat tradice.
- Jak se tradice Velikonoc a jejich vnímání mění.
- Jaký je rozdíl mezi Velikonoci v Česku a katolickém Polsku.
Co obecně pro věřící křesťany znamenají Velikonoce?
Velikonoce jsou pro křesťany nejvýznamnějším svátkem. Připomínají si jím pro ně nejdůležitější událost, kterou je ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Lidé v Česku obecně vnímají jako vrchol Velikonoc pondělí. Je to tak i z křesťanského hlediska?
Jsou tam rozhodně poměrně velké rozdíly, protože z křesťanského hlediska je vrcholem Velikonoc půlnoc mezi sobotou a nedělí. Především neděle, tedy den, kdy byl Ježíš vzkříšen. Z tohoto pohledu je pondělí úplně nevýznamné. To, že jako vrchol Velikonoc vnímáme pondělí, je spíše důsledek toho, že se do křesťanských svátků prolnuly i dřívější, předkřesťanské zvyklosti. Z nich vyplývá i spousta zvyků, které s Velikonoci spojujeme, jako je pomlázka, obcházení sousedů a koledování a podobně.
Začátkem je vlastně už příprava na Velikonoce, kdy při Popeleční středě začíná půst. Ale vyvrcholení celého období začíná Květnou nedělí, která je zároveň začátkem svatého týdne. Tam jsou klíčové události vztažené k Ježíšovu příběhu, tedy středa, kdy byl Ježíš zrazen Jidášem, Zelený čtvrtek, kdy probíhala poslední večeře, pátek, kdy byl Ježíš odsouzen a ukřižován, a pak sobota, kdy Ježíš ležel v hrobě mrtvý. A v neděli vstal z mrtvých.
Z křesťanského hlediska tou nedělí Velikonoce úplně nekončí, formálně pokračují až do svatodušních svátků zhruba čtyřicet dnů od samotných Velikonoc. Tam se připomíná seslání Ducha svatého po vstupu Ježíše na nebesa, čímž se ustanovuje církev. Ale to, co v zúženém slova smyslu vnímáme jako Velikonoce, končí velikonoční nedělí.
V čem mají základ ty předkřesťanské tradice?
Velikonoce navazují na starší židovské svátky Pesach, které mají dva základní významy. Teologický, kdy si Židé připomínají odchod z Egypta, a zároveň je to jeden z klasických jarních svátků spojených s novým rokem, obnovením života a podobně. Ve většině kultur totiž nový rok začínal na jaře.
Co známe ze svátků Pesach, je obdobou toho, co známe i z jiných kultur. Včetně naší předkřesťanské kultury, kde jsou jarní svátky kolem dnešních Velikonoc plné symbolů týkajících se obnovy života, ale také sexuality. Symbolika
