Francouzský stát si dělá ze zákona trhací kalendář. Pořád nás pronásledují stíny kolonizace, říká dokumentarista Paris
Francouzský dokumentarista Joseph Paris si nebere servítky: Francie se podle něj začíná vymykat principům právního státu a evropské společenství by ji mělo postavit do latě po vzoru Maďarska. „Diskriminace a policejní násilí uplatňované původně na přistěhovalcích se už promítají i do zásahů vůči bílým demonstrantům. Pořád nás pronásledují stíny kolonizace,“ varuje Joseph Paris. Jeho film Vlajka Francie je aktuálně na programu festivalu Jeden svět.
V rozhovoru se kromě jiného dozvíte:
- Proč by se francouzští muslimové neměli omlouvat za teroristické útoky?
- Co mají společného bikiny a burkiny?
- V čem by se Francie mohla poučit od Ukrajiny?
- Proč Francie nemůže mít muslimského prezidenta?
- Čím demonstrace proti penzijní reformě připomínají válku o Alžírsko?
Francií v posledních dnech a týdnech zmítají mnohdy násilné manifestace proti reformě penzí, které policie tvrdě potlačuje. Vy v dokumentu Vlajka Francie ostře kritizujete nepřiměřené policejní zásahy vůči občanům muslimské víry. Vidíte v současném dění nějaké paralely?
Francouzský stát si už několik let dělá ze zákona trhací kalendář a porušuje základní práva a svobody ukotvené v ústavě. Tentokrát však v hledáčku policejní zvůle nejsou Arabové, nýbrž bílí Francouzi. Z aktuálních manifestací se třeba objevily záběry, na kterých policisté nechali zatčené demonstranty klečet u zdi s rukama za hlavou, kopali do nich a uráželi je. Podobně policie zacházela před pár lety i se stávkujícími studenty ze střední školy v Mantes-la-Jolie. Takové praktiky se v 60. letech uplatňovaly proti arabským bojovníkům za nezávislost Alžírska. To je dědictví kolonizace, které si s sebou neseme. Na tom se přesně ukazuje, že když dopustíme, aby byla omezována práva menšiny, budou ohrožena práva nás všech.
Film Vlajka Francie (2023)
Dokument nabízí pohled na postavení muslimů ve Francii, které se ještě zhoršilo po teroristických útocích z let 2015 a 2016. Režisér sleduje osobní příběh aktivisty za lidská práva Yassera Louatiho, podle nějž se islamofobie stala akceptovanou formou rasismu, a varuje před narůstajícím násilím ze strany francouzské policie, která se od atentátů těší rozšířeným pravomocem.
Na základě čeho tak usuzujete?
Bezprostředně po atentátech v roce 2015 vyhlásila vláda výjimečný stav, aby mohla reagovat na hrozbu dalších útoků a poskytnout policii více prostředků k vypátrání teroristů. Což je pochopitelné a přijatelné, ovšem na krátkou dobu. Výjimečný stav měl trvat původně tři měsíce, jenže byl opakovaně obnovován. Nově zvolený prezident Emmanuel Macron slíbil, že ho zruší, což skutečně udělal. Jenže jen
