Minulost vnímal podobně jako poezii, hledal v ní skryté smysly. Dějiny nás učí chápat přítomnost a připravit se na budoucnost
Seriál Česká inteligence 20. století: Starozákoník a religionista, úspěšný ve svých oborech, díky své eruptivní povaze však nejlepší hlavně v tom všem, co obory a škatulky přesahovalo. Uměl se plně zkoncentrovat vždycky na ten typ práce, který byl zrovna nejvíc potřeba, ať už šlo o psaní odborného pojednání, poezii nebo deník.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Do Bible se Milan Balabán (1929–2019) narodil, doma ho v ní vychovávali téměř od narození, už v šesti letech ji znal podle svých slov „skoro nazpaměť“. Otec, evangelický duchovní, každý večer jemu a dalším čtyřem sourozencům dělal seminář: sedl si k nim na postel a vyprávěl biblické příběhy. Následovaly diskuse, ve kterých se vše rozebíralo, třistapětašedesátkrát do roka. Otec prý látku podával tak, aby vzbuzovala otázky, co velké postavy Starého a Nového zákona od lidí vlastně chtějí – tedy jakým způsobem by je člověk měl následovat. Matka podle syna znala Bibli dokonce ještě lépe než otec.
Poklidné prostředí doma narušovala
