Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co musí Západ po roce války udělat s Ruskem

Ilustrace: Peter Hamlin, AP
Ilustrace: Peter Hamlin, AP

Komentář Jurije Fjodorova: Rusko tuto válku prohraje, ale nikam se nevytratí a zůstane obrovskou zemí, která si to pravděpodobně bude chtít zopakovat. Jak by se s tím měl Západ včetně Ukrajiny vyrovnat?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Výsledek rusko-ukrajinské války je obecně jasný: Rusko ji prohraje, navíc ji už prohrává. Nedokáže dosáhnout politických cílů, kvůli kterým začalo. Moskva nemá sílu učinit z Ukrajiny svůj protektorát a rozmístit úderné síly na polsko-ukrajinských a rumunsko-ukrajinských hranicích. Kreml zároveň zatáhl zemi do konfrontace s „kolektivním Západem“, kterou není schopen vyhrát. Stačí říci, že Rusko je z hlediska HDP desetinásobně menší než tato skupina zemí a desetinásobně menší z hlediska výdajů na výzkum a vývoj. Zvlášť důležité je to druhé: schopnost předkládat a realizovat průlomové vědecké myšlenky a na jejich základě vytvářet nové technologie určují nejdůležitější kvalitativní charakteristiky hospodářského a vojenského potenciálu.

Tyto a další faktory zaostávání Ruska v porovnání se Západem a Čínou působí pomalu, ale neodvratně. V příštích letech bude mít svět, a především Evropa, co do činění s agresivní, znepřátelenou zemí, schopnou po porážce ve válce obnovit své ozbrojené síly na předválečnou úroveň a především vlastnící jaderné zbraně. Z toho vyplývá otázka: lze v Evropě vytvořit bezpečnostní systém, který by hrozbu, jež Rusko představuje, zmírnil?

Versailleský syndrom

Říká se, že k odstranění ruské hrozby stačí odstranit Putina od moci a svrhnout režim, který vytvořil. Putinova porážka „by dala těm, kteří usilují o světlejší budoucnost, příležitost starý režim demontovat a vytvořit novou politickou realitu“, napsali například Garry Kasparov a Michail Chodorkovskij. „Pro většinu Rusů by byla zřejmá volba míru, svobody a prosperity.“ Jinými slovy, „okovy by spadly“ a osvobozený lid by nadšeně začal budovat další světlé zítřky.

Samozřejmě to byl Putin, kdo rozhodl o invazi na Ukrajinu, a dnes je hlavní, i když ne jedinou hybnou silou této války. Ale hlasování většiny Rusů ve prospěch svobody a míru není zdaleka jednoznačné. Někteří sociologové tvrdí, že válku na Ukrajině podporují přibližně tři čtvrtiny ruského obyvatelstva. Jiní mluví o propadu většiny Rusů do lhostejnosti a apatie. Což je ve skutečnosti

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

NATO

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

USA

Vladimir Putin

Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější