Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Sněmovna rozšířila práva pro stejnopohlavní svazky, manželství pro všechny neprošlo

V Česku se má za to, že ženy jsou ve čtyřiceti za zenitem, říká Duo docentky

Duo docentky: zleva Lucie Jarkovská a Kateřina Lišková. Foto: Soňa Nantlová
Duo docentky: zleva Lucie Jarkovská a Kateřina Lišková. Foto: Soňa Nantlová

Symbolicky na Mezinárodní den žen pokřtily Lucie Jarkovská a Kateřina Lišková svoji knihu Feministkou snadno a rychle. Dvě socioložky, které vystupují také jako standupové Duo docentky, v ní řeší postavení českých žen a jejich rovnoprávnost. A také čtenářům a čtenářkám nabízejí jednoduché fráze, jak ve společenské konverzaci reagovat na nejčastější stereotypy.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Aktualizace 1. 12. 2023: Kniha Feministkou snadno a rychle vyhrála v anketě Knihy roku Deníku N v kategorii Literatura faktu.

„Je to kniha, kterou jsme si chtěly přečíst ve dvaceti, ale protože neexistovala, musely jsme si ji ve čtyřiceti napsat,“ říká Lucie Jarkovská. Na otázku, co by dnes ženy v Česku nejvíc potřebovaly, odpovídá, že respekt a konec věčného zpochybňování. „U toho by bylo dobré začít,“ dodává Kateřina Lišková.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Kde se vzal ideál intenzivního mateřství a péče?
  • Je práce žen doma prát a vařit?
  • Byly na tom ženy lépe za socialismu, nebo v 90. letech?
  • Co vlastně autorky chtěly sdělit svou knihou Feministkou snadno a rychle?

Byla jsem šokovaná, když jsem se v Politice touhy Kateřiny Liškové dočetla, že ještě do roku 1950 ženy potřebovaly manželovo povolení k práci mimo domov. To byly naše babičky, ne?

K: Když jste měla fajn manžela, nebyl problém. A když ne, mohl ženě práci mimo domov zakázat a měl oporu v zákoně. Nebylo možné se ani rozvést, protože rozvod byl strašně složitý. A co je zajímavé, komunistický režim to změnil. Sice se pořád adoruje první republika, ale tehdy byly v parlamentu konzervativní strany tak silné, že komunisté a socialisté nebyli schopní prosadit zrovnoprávnění žen. Po nástupu komunistů to šlo ráz na ráz napříč střední Evropou.

Emancipace žen se ale za socialismu týkala jen práce, ne? Režim se snažil dostat co nejvíc žen do zaměstnání?

K: Týkala se i reprodukčních práv a mateřství. Zákon o dostupném potratu přijali komunisté. Stejně tak se stavěly mateřské školy. A ačkoliv se v průběhu let pohled na péči o malé děti měnil, a i u nás se od 60. let začalo prosazovat, že by o dítě měla víc pečovat matka než instituce, přesto počet míst ve školkách rostl.

Zároveň v 70. letech minulého století s nástupem Husáka měli na společenskou diskusi vliv odborníci, kteří začali mluvit o tom, jak jsou děti frustrované a deprivované, pokud jsou vychovávané v institucích. Jak to jde dohromady?

K: To se objevilo už v 60. letech. Psychologie se během destalinizace vrátila mezi vědecké obory a vývojoví psychologové začali upozorňovat na to, že například děti v raném věku odloučené od matky mají

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Feminismus

Lidská práva

Literatura

Rodina a vztahy

Rozhovory

Česko, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější