„Stala jsem se produktem. Moje trauma se stalo kapitálem,“ říká zakladatelka iniciativy Ne!musíš to vydržet
Marie-Luisa Purkrábková je jednou z obětí sexuálního obtěžování na DAMU. Před dvěma lety začala o své zkušenosti s jedním z vyučujících mluvit, a prolomila tak ticho, které na její škole panovalo. Purkrábková je hrdinkou filmu Po prolomení ticha, který se promítá na festivalu Jeden svět.
Její rozhodnutí na jedné straně strhlo lavinu výpovědí o dalších traumatizujících zkušenostech z DAMU i jiných škol a rozpoutalo diskusi o genderově podmíněném a sexualizovaném násilí a dalších formách nevhodného chování a ponižování vycházejícího z mocenské nerovnováhy v akademickém prostředí.
Pro Luisu znamenalo také znovuprožívání traumatu, neustálé vysvětlování problematiky, odchod z vysněné školy i tlak související s tím, že právě ona se stala mluvčí studujících, kteří se setkali s podobnou zkušeností. Dostala se do role, kdy mluvila nejen za tu část sebe, kterou musela oddělit a která se cítila zneužitá a zraněná. Mluvila také za ty, kteří promluvit nemohli nebo nechtěli.
„Abych mohla prolomit ticho, musela jsem se rozdělit na dvě osoby. Jedna jako by prezentovala vnější svět, jako by se stylem ‚fake it till you make it‘ dokázala propracovat až na vysoké příčky společenského žebříčku. Za cenu naprostého zničení té druhé. Utlačující a utlačovaná osoba se zde ale setkávají v jednom těle,“ popisuje Luisa v úvodní části dokumentu.
Mluvit za ty, kteří nejsou slyšet
Svou zkušenost se Luisa rozhodla sdílet na základě několika důvodů. Jako zásadní označuje sdílení zkušenosti mezi studujícími, kdy z mnoha diskusí vyplynulo, že negativních zkušeností s vyučujícími je mnoho. V kontrastu s tím se v té době řešila v akademickém senátu zpráva o tom, že na DAMU žádný problém se sexuálním zneužíváním není. Oboje bylo pro Luisu motivací promluvit a nabourat status quo.
Diskusi na škole (nejen této) rozpoutala performance Ne!musíš to vydržet, která proběhla v červnu 2021 před budovou, kde se část Luisina příběhu odehrávala. Deník N o tom psal více zde. Luisa se v té době vrátila po roční pauze s tím, že musí něco začít dělat, jakkoliv bylo těžké se vrátit zpátky. „Doufala jsem, že školu ještě zvládnu dostudovat,“ líčí Luisa. Definitivně ji opustila až na podzim, kvůli dopadům vystoupení iniciativy.
„Míra mojí frustrace ze ztráty vysněné budoucnosti byla už tak velká, že jsem nemohla vydržet mlčení,“ komentuje své rozhodnutí čtyřiadvacetiletá žena. „Kdybych ale měla řešit jen osobní situaci, asi bych takhle nepromluvila, snažila bych se nějak
