Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

K čemu je nám filozofie?

Filozofie hraje podpůrnou a někdy i nezbytnou roli také pro jiné obory lidského bádání. Foto: AdobeStock
Filozofie hraje podpůrnou a někdy i nezbytnou roli také pro jiné obory lidského bádání. Foto: AdobeStock

Komentář Davida Machka: Kdokoli pronáší výrok o nepotřebnosti filozofie, chytá se rovnou tímto výrokem za nos; účastní se tak totiž filozofické diskuse, jakkoli nepoučené. Tázání po tom, co je potřebné či užitečné, je totiž bytostně filozofickou otázkou.

„Kolikrát v životě potřebuji filozofa? Jaké výsledky mají absolventi této školy?“ – „Nastavte na tyto nepotřebné obory přemrštěné školné“ – „Na hodnoty, které jejich práce přináší, jsou placeni královsky, těžko najít něco zbytečnějšího“. Tyto výňatky z internetové diskuse k nedávnému článku o hodnotě humanitních a společenskovědních oborů ilustrují, jak často se v podobných diskusích zachází s pojmem „užitečnosti“, „potřebnosti“ či „společenské potřebnosti“ těchto oborů.

Jindy by se nad tím asi dalo pokrčit rameny, ale skutečnost je o to závažnější, že tímto pojmem argumentují i úřady a instituce, ba i samy univerzity.

Příkladem je prohlášení Univerzity Karlovy z 13. 2. 2023 ke mzdové situaci na její Filozofické fakultě. Prohlášení přislibuje, že „bude zahájen dialog k identifikaci studijních programů FF UK, které naplňují zcela jasnou společenskou potřebnost a které tak pro své nezbytné zabezpečení potřebují dodatečné financování ze státního rozpočtu na základě jasně stanoveného a dlouhodobého plánu“.

Jenže co si univerzita, potažmo MŠMT, které tento pojem používá, představuje pod „společenskou potřebností“? V čem spočívá, jaká jsou její kritéria a jak ji měřit? Má-li být „společenská potřebnost“ hlavním kritériem pro přerozdělování veřejných peněz, nezbývá než doufat, že dotčené instituce mají na uvedené otázky alespoň předběžné odpovědi a jsou připraveny je vysvětlit.

V této naději jsem se letos v únoru obrátil na Rektorát Univerzity Karlovy s dotazem, z jakého pojetí „společenské potřebnosti“ UK ve svém výše uvedeném prohlášení vychází. V řádu dnů se mi od mluvčího Univerzity dostalo odpovědi, jejíž podstata je shrnuta v první větě:

„Společenská potřebnost nebo také společenská poptávka je jedním z hlavních finančních nástrojů ze strany MŠMT ČR, jak přes veřejné vysoké školy ovlivnit strategické a dlouhodobé společenské priority, které vysoké školy nemohou v rámci své samosprávné působnosti pochopitelně řešit (viz také Pravidla pro poskytování příspěvku a dotací veřejným vysokým školám).“

Tato odpověď si zasluhuje bližší pozornost, protože již sama o sobě mimoděk dokazuje společenskou potřebnost humanitních oborů, zejména pak jednoho z nich, který často bývá pokládán za exemplárně zbytný: filozofie. Ta je totiž společensky potřebná už jen z toho důvodu, že bez ní nelze

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko, Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější