Volejte Hanse Blixe, svět je v plamenech. Je třeba otevřít Saddámovu lednici
„Ahoj, to jsem já. A mám tady kameru,“ říká nadšeně malá Greta na starém domácím videu. Z malé Grety je dnes velká Greta, režisérka, která natočila film Blix Not Bombs, jeden z nejpůsobivějších zážitků letošního festivalu Jeden svět.
Celovečerní film česko-švédské režisérky, absolventky FAMU Grety Stocklassy, se promítá na Jednom světě v české soutěži. Jde o působivý, osobně laděný portrét Hanse Blixe, někdejšího šéfa zbrojních inspektorů Rady bezpečnosti OSN.
Ten se ve filmu před autorčinýma i diváckýma očima mění z vlídného švédského staříka v tvrdého diplomata, hájícího svůj postoj v době americké invaze do Iráku, která proběhla přesně před 20 lety.
Stocklassa v osobně laděném úvodu shrnuje své životní zkušenosti dívky, která vyrostla v česko-švédské rodině, „v době Pokémonů a Harryho Pottera“. V osmi letech jí nejvíc vadilo, že nedostala harmoniku, říká ve voiceoveru, který doprovází amatérské záběry jejích osmých narozenin.
O dva dny později přišel útok na newyorské WTC. „Svět se postupně stal nepřátelským. Je to jen tím, jak člověk dospívá? Proč se nám nedaří žít v míru?“ ptá se naléhavě ve filmu, zatímco její slova podkreslují záběry z dobového zpravodajství o zmatku po největších teroristických útocích na americkém území.
Film působivě skládá záběry z domácích amatérských videí, televizního zpravodajství i dětských seriálů. Jeho ústřední figurou však není režisérka, ale její protihráč, Hans Blix.
700 inspekcí v Iráku
Jak říká Stocklassa, Hans Blix byl jedním z kladných hrdinů 80. let – byl u počátků bojů za klima, jako první západní expert dorazil do Černobylu, jako první sbližoval Východ a Západ ve spolupráci ohledně jaderné bezpečnosti.
„Kdykoliv se svět ocitl v plamenech, zavolali Hanse Blixe,“ zní v režisérčině komentáři ke snímku o muži, který tak logicky dostal za úkol vypořádat se také se
