Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„Masový hrob plný umučených měl 6×4 metry. Tak kde je mezinárodní zatykač na Bašára Asada?“

"Chceme odhalit pravdu o systémovém mučení, které v Sýrii pořád trvá." Mezi žalobci v koblenzském procesu byl i syrský blogger a lidskoprávní aktivista Husajn Ghrer (na animaci z filmu Žurnalistka a její žalářníci; kamery do soudní síně nesměly). V režimní věznici al-Chátib ho drželi a mučili v roce 2011. Foto: Tondowski Films via Jeden svět
„Chceme odhalit pravdu o systémovém mučení, které v Sýrii pořád trvá.“ Mezi žalobci v koblenzském procesu byl i syrský blogger a lidskoprávní aktivista Husajn Ghrer (na animaci z filmu Žurnalistka a její žalářníci; kamery do soudní síně nesměly). V režimní věznici al-Chátib ho drželi a mučili v roce 2011. Foto: Tondowski Films via Jeden svět

Co byste cítili při pohledu do očí člověka, který řídil místo, kde vás věznili a mučili? Místo, kde existuje jen křik týraných lidí a vědomí, že odtud nevyjdete živí? A co kdyby věznitele odsoudili na doživotí, ale daleko od toho místa, kde dodnes křičí lidé, daleko od vaší vlasti, jíž dodnes vládne diktátor – co byste cítili pak? Syrská novinářka Luna Watfa se hodně směje, ale také hodně zlobí. Protože spravedlnost je kluzká.

Březen končí, ale přes víkend se v Praze ochladilo a Luna Watfa je zabalená do teplého bílého kabátu. Úplně stejný na sobě měla loni uprostřed zimy v západoněmeckém Koblenzu. Toho 13. ledna 2022 mrzlo, až praštělo, ale chodník před soudní budovou byl plný Syřanů, kteří se radostně objímali. Jednou z nich byla i ona. Uvnitř v soudní síni totiž právě na doživotí odsoudili někdejšího velitele v obávané damašské věznici al-Chatíb. Vůbec poprvé padl verdikt „vinni ze zločinů proti lidskosti“ nad představiteli Asadovy diktatury.

„Nikdy bych nevěřila, že tenhle den přijde. V Německu stanuli před soudem dva muži, kteří pracovali ve věznici, kde mě a tisíce dalších věznili a mučili,“ říká hrdinka (a spoluautorka) snímku Žurnalistka a její žalářníci, který se na letošním ročníku festivalu o lidských právech Jeden svět promítal v kategorii Máte právo vědět. Je to tvrdý a těžký film, kde se za každým zábleskem naděje táhne dlouhý neútěšný stín. A zůstává po něm víc otázek než odpovědí.

Luna Watfa při rozhovoru s Deníkem N. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Věříte na náhody?

Vím, proč se ptáte. A zeptat se mě před tím soudním procesem, odpovím vám jinak. Ale já si Koblenz nevybrala, když jsem po útěku ze Sýrie konečně dorazila do Německa. Umístily mě tam německé úřady.

Obžalovaní byli dva; jednoho zatkli právě tam a druhého v Berlíně. A protože se předpokládalo, že proces bude velký a přitáhne hodně pozornosti a berlínská justice je velmi zaneprázdněná, dostal ho Vrchní zemský soud v Koblenzu.

A všechno to souviselo s věznicí al-Chátib – přesně tou, kde věznili i mě. Obrovská shoda náhod. Málem až neuvěřitelná.

V soudní síni jste byla od samého začátku až do konce, ale jako novinářka. Proč ne jako žalobkyně nebo svědkyně?

Protože to ani nešlo. Proces se týkal let 2011 a 2012; mě uvěznili až v roce 2013 a v al-Chátibu mě drželi v roce 2014. Anwar Raslán tam sice velel, ale už ne v době, kdy mě tam drželi a mučili.

Možná mě mohli

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Blízký východ

Jeden svět 2024

Německo

Rozhovory

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější