Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

150 let džínů: Historie kousku, který má ve skříni každý. Proč jsou džíny nesmrtelné?

Výroba nových džínů. Foto: Levis
Výroba nových džínů. Foto: Levis

Jak se džíny dostaly do našich skříní a co všechno v sobě mají vetkané? Od historie otroků přes dělníky až po kovboje a „rančový denim“ a ženskou emancipaci. Vůbec první pár moderních džínů vznikl přesně před 150 lety.

Každá generace nebo subkultura měla svoje džíny: pankáči extra „skinny“, roztrhané, špinavé, plné špendlíků, nášivek a špíny. Hippies zvonové, zalátané patchworkem. Naše mámy v 80. letech pečlivě vysavované mrkváče.

Mileniálové prožili pubertu v bokových „bootcutech“ i širokých hiphopových džínách, ale dospělost si užívali v hladkých a jednoduchých „skinnies“ s vysokými pasy.

Poslední rok džíny symbolizují generační změnu mezi mileniály, kteří patří k vyznavačům „skinny jeans“, a generací Z, jež naopak znovuobjevuje kouzlo džínů velmi širokých.

Jde o trend, který aktuálně trhu s kalhotami dominuje, ale neznamená to, že by úzkým džínům odzvonilo. V roce 2022 poptávka po úzkých džínách opět vzrostla díky mileniálům, kteří se po covidu vrátili zpět do kanceláří i k plnohodnotnému sociálnímu životu a nechtěli dělat kompromisy mezi pohodlím a stylem.

Každý typ džínů a jeho obliba měla své důvody – mix trendů, marketingu a „kmenové“ příslušnosti. Carolyn Mair, autorka knihy The Psychology of Fashion pro Washington Post konstatuje, že podobně silný sentiment kolem oděvu není ničím překvapující. Denim si asociujeme s pracující třídou i rebelstvím a džíny udávají naši sociální příslušnost.

Džíny, nebo denim?

Džínami označujeme typ kalhot, denim je látka, jejíž původ má vícero historických stop. Jedna z nich sahá do indického města Dongri, kde se v 17. století vyrábělo těžké bavlněné kaliko podobné denimu a sloužilo na pracovní oděvy.

V téže době se pak kolem italského přístavního města Janov („Genoa“ nebo „Genova“ jako základ pro anglický výraz „jeans“) používala na pracovní oděvy především námořníků podobná látka, stejně jako ve francouzském Nimes. Šlo o bavlněný serž „de Nimes“, z čehož vzniklo slovo „denim“.

Z indického Dongri se v angličtině ustálil pojem „dungarees“ pro pracovní overaly, kalhoty a montérky z těžké modré bavlny. Většina těchto látek se barvila na modro, nejspíš proto, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Móda

Punčák

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější