Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Možná pěstují ony nás, říká vědec o rostlinách. Vysvětluje, jak přemýšlet o jejich inteligenci

Neměli bychom se považovat za pány, kteří navrhují rostliny. Možná se navrhujeme navzájem podle vzoru koevoluce, říká Paco Calvo. Foto: Servicio de comunicación de la Universidad de Murcia.
Neměli bychom se považovat za pány, kteří navrhují rostliny. Možná se navrhujeme navzájem podle vzoru koevoluce, říká Paco Calvo. Foto: Servicio de comunicación de la Universidad de Murcia.

„Jsme posedlí sami sebou, nedokážeme proto ocenit chování a inteligenci rostlin,“ myslí si Paco Calvo, španělský filozof vědy a autor knihy Planta Sapiens, který působí v Laboratoři minimální inteligence (MINT Lab) na Murcijské univerzitě.

V knize, která vyšla i v češtině, Calvo vysvětluje, že rostliny nejsou jen zelené kulisy, ale aktivní organismy s vlastními zájmy. „Než budeme přemýšlet o maximalizaci výnosů plodin, zamysleme se, proč vyhazujeme zralé ovoce jen kvůli špatnému tvaru nebo barvě,“ říká v rozhovoru.

V rozhovoru se také dozvíte:

  • Proč si nejsme schopni představit, jak přemýšlí rostliny.
  • Jakým způsobem změnit přístup k životu rostlin.
  • Jak rostliny umějí předpovídat budoucnost.
  • Proč bychom při pochopení života rostlin z nich neměli dělat lidi.
  • Která rostlina je středem zkoumání rostlinné inteligence.
  • Proč možná pěstují rostliny nás, a nikoliv my je.

Jaká je vaše oblíbená rostlina?

Zajímají mě především liány, respektive popínavé rostliny. Jsou v jistém slova smyslu zvláštní, protože není vždy snadné ocenit chování rostlin.

Co tím myslíte?

Víme, že většina procesů, které rostliny obecně dělají, se odehrává pod zemí na úrovni kořenů. Na druhé straně jsou tu pak mucholapky nebo citlivka stydlivá (lat. mimosa pudica, pozn. red.), jejichž reakce se oceňují velice snadno, protože jsou viditelné okem.

Popínavky jsou ale jiné. Musí najít kompromis mezi množstvím energie věnované tvorbě pevného kmene a rychlosti růstu, aby se dostaly co nejblíže přímému slunci. Nemohou si proto dovolit ztrácet čas, musí věci urychlit, obětovat přesnost a chytit se co nejdříve opory, po které mohou šplhat. V případě lián je tedy velmi snadné zjistit, jaké jsou jejich cíle.

Také se mi líbí, že se popínavky starají o budoucnost. Rostliny totiž nevnímají své okolí pouze v přítomnosti, ale i z dlouhodobé perspektivy, tedy jak bude jejich okolí vypadat v budoucnu. Rostou pomalu, proto si nemohou dovolit minout své cíle, musí být ve správný čas na správném místě. My lidé to samozřejmě neznáme, protože když na něco nedosáhnu, zkusím to vzápětí znovu. Jenže pokud jste rostlina, děláte vše pro to, abyste svůj cíl trefil, protože další příležitost už nemusíte mít.

O lidské sebestřednosti ještě budeme mluvit. Nejprve mě však zajímá, co podle vás činí rostliny inteligentními?

Je nutné říct, že definici inteligence nemůžeme vytesat do kamene. Pokud se totiž zamyslíte nad definicemi vědeckých termínů, neustále je revidujeme na základě nových objevů. Například v biologii se stále vedou vášnivé diskuse o tom, co se považuje za život.

Když mluvím o inteligenci rostlin, mám na mysli chování, které je adaptivní, ale to samo o sobě nestačí. Musí to být zároveň chování, které je dostatečně flexibilní, musí souviset s měnícím se děním kolem. Kdyby totiž chování mělo podobu programu nebo něčeho pouze zakódovaného v genech, nemluvili bychom o inteligenci rostlin jako o inteligenci jedince. A pokud budeme mluvit o naší inteligenci, možná budeme muset mluvit o minulých zkušenostech – čemu jsme byli v minulosti vystaveni a jaké typy interakcí formovaly naši mysl. A totéž se děje u rostlin.

Prostředí kolem nás i rostlin se mění. Je nutné předvídat, co se v budoucnosti může změnit a jak tomu flexibilně čelit nebo se s tím naučit žít. Pokud je vaše chování dostatečně flexibilní, je právě to skutečným měřítkem, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější