Češi tu zanechali silnou stopu, čeština je pro nás důležitá, říká starosta Vídně Michael Ludwig
Rozhovor Jana Daňsy z ORF s vídeňským starostou o významu Čechů a Slováků pro Vídeň, spolupráci s českými městy a investicích do budoucích generací vznikl v české redakci ORF Volksgruppen rakouské rozhlasové a televizní společnosti Österreichischer Rundfunk (ORF).
V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:
- jak starosta Ludwig mluví o stopě, kterou ve Vídni od dob císařství zanechaly statisíce Čechů
- proč je pro Vídeň důležitá i čeština a Češi
- jak se starosta staví k přímému vlakovému spojení Brno – Vídeň a rozšíření letiště Schwechat
- co si myslí o odporu k přistěhovalectví mezi částí rakouské populace a politiků.
Vídeň byla kolem roku 1900 druhým největším z měst monarchie, v nichž se mluvilo česky. Jak Češi město utvářeli?
Češi a Slováci zanechali silnou stopu v historii, ale i v současné Vídni, což dokládá mnoho českých jmen a českých výrazů, které se dodnes ve Vídni běžně užívají. Na konci 19. století byla Vídeň třetím největším městem Evropy, čtvrtým největším městem na světě a po Praze druhým největším městem, kde žilo nejvíce Čechů a Češek.
Mnoho Čechů a Moravanů přicházelo do Vídně za prací nebo za studiem a mnohdy byly celé profese silně formovány Čechy a Češkami.
Byl to i silný politický vliv především ve vídeňské čtvrti Favoriten, kde se soustředili Češi u Wienerbergu. Šlo o takzvané Ziegelböhmen (doslova cihloví Češi, cihláři, pozn. red.), kteří obývali velkou část města Vídně a postavili domy, na které jsme ve Vídni dodnes velmi hrdí.
Ziegelböhmen byli bohužel v této době raného kapitalismu velmi
