Klasický příběh Petra Pana úplně jinak: vílí prášek, ňadra a spratkovo sobectví
Příběh Petra Pana sice patří k základním kamenům západní literatury pro děti, ale v Česku nikdy tolik nerezonoval, přece jen Dášeňka a Pejsek s kočičkou jsou jiné kafe… Vydávat proto v českém prostředí pastiše, které se k němu odkazují, je věc ošemetná a riskantní. Přesto vyšel před Vánoci v Česku v překladu Richarda Podaného již druhý komiks, který s Petrem Panem účtuje. Více než třísetstránkový opus Francouze Régise Loisela vás znepokojí o poznání víc než původní kniha.
Kompletní audioverze článků jsou dostupné v rámci klubového předplatného společně s aplikací Deníku N, která umožňuje i offline poslech. Pokud ji ještě nemáte, nainstalujte si ji do svého mobilu.
Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné.
Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Ostatně – s původním publikováním to také nebylo jen tak. Petr Pan se poprvé objevil už v roce 1902 v knize skotského spisovatele J. M. Barrieho: Little White Bird. Petr Pan zde vystupuje pouze v několika kapitolách, které se takříkajíc vepsaly do dějin.
O dva roky později se Petr Pan vyskytne v divadelní hře (celý příběh vzniku najdete mj. v rodinném snímku Hledání Země Nezemě z roku 2004, na který se v Česku také chodilo spíš kvůli Johnnymu Deppovi než kvůli Petru Panovi) a samostatný příběh pak až v roce 1911.
Za Petra Pana dostal James Matthew Barrie dokonce šlechtický titul, žádné další jeho dílo už se ale neproslavilo. Práva a zisk z nich věnoval ještě před smrtí londýnské dětské nemocnici.
Dospělost je past
Celý příběh o chlapci, který odmítl dospět a raději odletěl za vílami do Země Nezemě rezonuje mezi čtenáři dodnes. Ale něco v příběhu dráždí. Třeba komiksový reformátor Alan Moore použil ve svém pornograficko-literárním komiksu Ztracené dívky (česky 2008) jako jeden ze tří hlavních motivů právě příběh z Petra Pana.
Vypráví jej hrdinka Wendy a postupně vyplouvá na povrch, že život na londýnských ulicích byl tak strašný a někteří gentlemani s háky na rukou chtěli po dětech tak hrůzné
