Grafy: Nůžky v příjmech seniorů se v posledních letech rozevřely. Přicházející změny to mohou narovnat

Úprava červnové mimořádné valorizace sice oproti předchozímu systému sníží průměrný růst penzí, zároveň ale také jejich nerovnost. Ta se totiž v posledních letech zvýšila, jak ukazujeme na konkrétních číslech.
České penze v posledních letech výrazně rostly. Důchody poháněly běžné i mimořádné valorizace živené nejvyšší inflací od začátku 90. let. V roce 2020 byl průměrný důchod 14 502 koruny, letos překročí dvacet tisíc korun. A to navzdory zásahu vládních stran, které valorizaci zpomalily. Bez toho by průměrný důchod vzrostl ještě více.
Rychlý růst důchodů se odráží v nárocích na státní finance. Jak upozorňuje Národní rozpočtová rada, již nyní schodky na důchodovém účtu dosahují desítek miliard korun a situace se v dalších letech bude jen zhoršovat.
Důchodový účet zůstane v deficitu i přes schválení úpravy mimořádné valorizace, vláda ale díky změně parametrů ušetří asi dvacet miliard korun. Vedlejším efektem je pak skutečnost, že se důchodový systém stane více „rovnostářským“.
V případě dosavadní úpravy mimořádné valorizace totiž penze rostly nejrychleji důchodcům s největšími příjmy. Nyní by se měla situace změnit a procentuálně víc by z mimořádných valorizací měli dostat více senioři s nižšími penzemi.
Důvodem je především skutečnost, že součástí mimořádné valorizace bude pevná složka shodná pro všechny důchodce. Ta pak bude doplněna procentuálním růstem penzí.
Český penzijní systém je v mezinárodním srovnání považován za relativně solidární – zjednodušeně řečeno z něj nízkopříjmoví dostávají více než lidé s vyššími příjmy. Relativně velké množství seniorů proto dosáhlo na částku blížící se průměrné penzi.
V posledních letech se však situace vlivem prudkých valorizací změnila. Na průměrnou penzi