Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

BIS v kauze ruského ovlivňování voleb ukázala na Bystroně z německé AfD.

Důchodová reforma se po letech přešlapování rozjíždí. Z pasti rostoucích schodků vedou tři cesty

Pro investování seniorů platí mnoho pravidel podobně jako u ostatních věkových skupin. FOTO: Profimedia
Pro investování seniorů platí mnoho pravidel podobně jako u ostatních věkových skupin. FOTO: Profimedia

Nový prezident Petr Pavel svým podpisem potvrdil zpomalení červnového mimořádného růstu penzí. Důchodový systém ale čekají i další změny, které chce vláda představit ještě tento měsíc. Vysvětlujeme, proč je důchodová reforma nutná, jaká jsou její úskalí a proč je zvyšování věku odchodu do důchodu jediným možným řešením.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Proč je třeba řešit české penze?

Hlavní důvody jsou v současnosti dva, krátkodobý a dlouhodobý. Prudký růst inflace a s ním spojené mimořádné valorizace znamenají, že stát na penze v letošním roce vydá rekordní množství peněz – bezmála 660 miliard korun. Systém se přitom čím dál více propadá do dluhu, příjmy z pojistného nejsou dostatečné. Stát ho tak musí dotovat.

Úpravou červnového růstu penzí kabinet Petra Fialy (ODS) ušetří asi dvacet miliard korun. I tak ale důchodový systém podle Národní rozpočtové rady za celý rok skončí v deficitu 70 miliard. Proto se neřeší jen změna podoby mimořádné valorizace, na které se koalice neshodla s opozicí. Jak nedávno upozornil Deník N, ministerstvo práce už má připravený i mechanismus na úpravu běžných valorizací, která by měla ušetřit další miliardy a systém dále dočasně stabilizovat.

Z dlouhodobého hlediska musí Česko penze řešit kvůli nepříznivé demografické křivce. Po roce 2030 začnou do důchodu odcházet silné ročníky takzvaných Husákových dětí. Množství seniorů tak významně vzroste, ubudou naopak lidé v produktivním věku, kteří sociální systém financují.

Tento nepoměr je jasně viditelný na věkové pyramidě – osmačtyřicátníků je v současnosti asi 200 tisíc, podle současných pravidel by měli jít do penze v roce 2038. V té době bude 48 let současným pětadvacátníkům, těch je ale pouze polovina. Přibližně před dekádou sice v Česku proběhl takzvaný „babyboom“, nejsilnější ročník z tohoto období ale zastupuje pouze 120 tisíc dívek a chlapců.

Co udělá úprava valorizace s výší penzí?

Český penzijní systém počítá se dvěma typy valorizací, mimořádnou a běžnou. V centru debaty byla nyní ta mimořádná, ke které stát přistupuje v případě prudkého růstu inflace.

Doposud se důchody mimořádně zvyšovaly o tolik procent, kolik činil růst cen od posledního navýšení penzí v měsíci, kdy byla podmínka pro valorizaci splněna. Nový mechanismus má ale růst důchodů při mimořádné červnové valorizaci zpomalit, počítá totiž s růstem pevné složky penze ve výši 400 korun, k tomu naroste procentní výměra o 2,3 procenta podle výše důchodu.

Zatímco podle aktuálně platného mechanismu by důchod ve výši 20 tisíc v půlce roku vzrostl o 1836 korun, nyní po úpravě to bude jen o 768 korun. Poměrově více porostou penze u lidí s nižšími důchody, mimořádná valorizace podle předchozího vzorce mezi penzemi rozevírala nůžky.

Jak už bylo zmíněno, vláda připravuje i úpravu běžné valorizace důchodů. Při ní se nyní penze navyšují o inflaci a o padesát procent růstu reálných mezd. Druhá složka by se nově mohla snížit na 30 procent růstu reálných mezd.

Co kdyby k úpravě valorizací penzí nedošlo?

Roční schodky na důchodovém účtu se nyní pohybují na úrovni nižších desítek miliard korun. S přibývajícím počtem seniorů a ubývajícím počtem plátců sociálního pojištění ale budou deficity penzijního systému růst.

Jak vyplývá z výpočtu ekonoma Davida Marka z poradenské firmy Deloitte, ještě kolem roku 2030 by schodky na důchodovém účtu překročily jedno procento HDP a prudce by rostly až do roku 2060. V tu dobu by jen na důchodech státu chyběla částka odpovídající

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Důchody

Pracovní trh

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější