Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nedostanou nic a ještě zaplatí. Uniklé dokumenty ukazují, jak vedení postsovětské banky reaguje na odchod Česka

Budova Mezinárodní investiční banky a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce v Moskvě. Foto: Mezinárodní investiční banka
Budova Mezinárodní investiční banky a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce v Moskvě. Foto: Mezinárodní investiční banka

Na začátku letošního roku Česko oficiálně opustilo Mezinárodní investiční banku (MIB). Finanční dům zároveň napadla hackerská skupina, která poskytla novinářům interní dokumenty. Ty dokládají, jak se banka snažila obcházet sankce a vymyslet strategii, aby nemusela odcházejícím zemím za jejich podíly nic platit. Současně vyšlo najevo, že největším spojencem banky majoritně vlastněné Ruskem se stalo Maďarsko.

„Nedávné geopolitické události nijak neovlivňují činnost banky, realizaci její strategie ani plnění závazků vůči investorům, partnerům a klientům,“ napsala v prohlášení pro maďarský server Napi.hu loňského 24. února Mezinárodní investiční banka (MIB). Vzhledem k tomu, že tato instituce se sídlem v Budapešti je přímo napojena na Rusko, šlo o velmi sebevědomou deklaraci. Uvnitř banky se však začala šířit panika.

V následujících dnech a týdnech bylo vedení stále více znepokojeno. Nejprve Evropská centrální banka zablokovala finanční prostředky MIB s odvoláním na sankce vůči Rusku. Několik členských zemí mezitím na protest proti válce v Ukrajině oznámilo vystoupení z banky a ratingové agentury vydávaly stále negativnější hodnocení.

Česko oznámilo odchod z MIB den po začátku války a apelovalo i na další evropské členské státy, aby se připojily. Výzvu vyslyšelo Slovensko, Bulharsko a Rumunsko.

Podle jednoho z interních dokumentů banky samotný odchod těchto zemí „zničil

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Maďarsko

Sankce proti Rusku

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější