I pro Rusko platí padni, komu padni, říká nejvýše postavený český diplomat v OSN

V letošním roce Česko v Radě vůbec nemělo být zastoupeno. V prosinci 2021 mu skončilo členské období, na které bylo zvoleno pro roky 2019–2021. V dubnu 2022 se ovšem uvolnila židle po Rusku, jemuž bylo pozastaveno členství, a český diplomatický tým se chopil naskytnuté příležitosti.

Nejprve se mu podařilo, že ČR byla zvolena na Moskvou uvolněné místo, a Praha v Radě usilovala rovnou o post nejvyšší. Předsednictví v roce 2023 totiž dle připravené rotace vycházelo právě na jednu ze zemí východoevropské skupiny, které je Česká republika členem.

Rada pro lidská práva se schází na pravidelných zasedáních třikrát do roka, a to v březnu, červnu a září v Paláci národů v Ženevě. V průběhu roku se Rada shromažďuje i k dalším mimořádným zasedáním a většinou zasedá minimálně 30 týdnů v roce.

Kromě vedení a dohlížení na korektní průběh probíhajících jednání se Bálek zhostil i role oficiálního reprezentanta Rady a zastupuje ji na setkání s ostatními organizacemi, jejich lídry, vládami apod.

Při schůzce s Deníkem N odpovídal v uvolněné atmosféře na otázky spatra, občas konzultoval detaily s kolegy a nešetřil bonmoty.

Ptali jsme se mimo jiné:

• Jak probíhá výběr zpravodaje OSN pro lidská práva v Rusku,
• jestli na předsedu Bálka vyvíjejí země nátlak,
• zda může v předsednické funkci zastávat i zájmy České republiky,
• jaký má Rada smysl – co se jí povedlo,
• co chce Bálek jako předseda změnit apod.

Z řadové členské lavice jste si přesedl do předsednického křesla, jak se vám sedí na novém postu? O jak zásadní změnu jde?

Kdybych to měl vyjádřit třeba za použití sportovní terminologie, řekl bych, že najednou jde o zápas v jiné váhové kategorii. Členů Rady je 47, ale předseda Rady je jenom jeden, je to velmi významná změna.

Jsem ale