Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jámy nekopali, z Moravy odešli na východ. Archeologové popisují, co se stalo s lovci mamutů na Moravě

Věstonický trojhrob krátce po objevení. Foto: Jiří Svoboda
Věstonický trojhrob krátce po objevení. Foto: Jiří Svoboda

Na začátku března vyšel v prestižním vědeckém časopisu Nature článek o genetickém obrazu evropských lovců a sběračů z doby kamenné. Výzkum navázal na předchozí úspěchy v oboru paleogenetiky a vědci při něm využili postupy švédského výzkumníka Svanteho Pääba, který byl loni oceněn Nobelovou cenou. Analýzou prošlo 356 vzorků z kosterních pozůstatků mužů a žen, kteří žili před více než 20 tisíci let. Z výzkumu vyplývá, že geny lovců mamutů z okolí Věstonic zmizely. Archeolog Jiří Svoboda a antropoložka Sandra Sázelová, kteří se na výzkumu podíleli, popisují, co se s pravěkými lidmi stalo a proč jejich stopa zmizela.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Proč lovci mamutů odešli z Moravy?
  • Kam odešli?
  • Co pro ně bylo typické?
  • V čem je nový výzkum publikovaný v časopise Nature?

Odešli moravští lovci a sběrači kvůli zimě?

Jiří Svoboda: Nebylo to jen kvůli zimě. Vlivem klimatu na našem území řídla vegetace a odcházela stáda, odcházeli mamuti. A lovci mamutů postupně odcházeli za nimi. Nebyli zimomřiví, zkrátka šli za potravou.

Sandra Sázelová: Kvůli Zdeňku Burianovi máme zakódovaný krásný obraz mamutů na sněhu. Člověk má podvědomě zafixované, že mamuti u nás žili během nejchladnějšího výkyvu, ale v takovém podnebí by ve velkých stádech nepřežili.

Kolegové na to dělali studie a zjistili, že i kdyby mamuti celý den lízali sníh, nikdy by nenalízali objem vody, který potřebovali. V malém množství tu mamuti zůstali u 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější