Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Auto jede nejefektivněji kolem „sedmdesátky“. Přínosy omezení rychlosti v Praze mohou být jiné

Protest za snížení rychlosti v Praze. Foto: Michal Tomeš, Deník N
Protest za snížení rychlosti v Praze. Foto: Michal Tomeš, Deník N

V pátek se konal další protestní pochod za snížení rychlosti v Praze z padesáti na třicet kilometrů za hodinu. Tento krok podporují zahraniční studie i odborníci. Někteří ale upozorňují, že není vhodné přistupovat k plošným regulacím.

Jen stěží byste na pražské magistrále zažili rušnější chvíli, než je osmá hodina ranní. Zatímco auta z centra odjíždějí relativně svižným tempem, trojice pruhů směřujících do města spíše popojíždí, chvílemi úplně stojí. Právě v tu chvíli dva pruhy na začátku Nuselského mostu obsazuje třicítka aktivistů, kteří v Praze chtějí prosadit snížení rychlosti na 30 kilometrů za hodinu.

Není to první taková akce. Ve srovnání s předchozím pochodem aktivistů přibylo, je jich dvakrát víc. „Ještě párkrát se sejdeme a bude nás tisíc,“ hlásí jeden z nich.

Účastníci na sobě mají reflexní vesty a před zahájením cesty do centra města se navzájem instruují, jak mají reagovat na nervózní řidiče. „Hlavně v klidu, pozdravte, popřejte pěkný den a mávejte,“ zní od organizátorů.

Jednou z protestujících je i bývalá disidentka a chartistka Jarmila Johnová. „Magistrála je úplný symbol. Měří 6,9 kilometru a chodci mohou přejít jen na šesti místech,“ vysvětluje, proč se protestuje právě na této silnici.

Pochodu se účastnila i bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, která loni neúspěšně kandidovala jako lídryně levicové koalice Solidarita. „Byla jsem nedávno v Berlíně i Paříži, a pokud jde o provoz, obě města působí mnohem klidněji,“ říká Šabatová. Se snížením rychlosti by se podle ní centrum města mohlo stát příjemnějším místem pro chodce.

„To nemáte co na práci?“ křičel jeden ze spolujezdců v projíždějícím autě na účastníky pochodu, další řidiči svůj nesouhlas vyjadřovali troubením.

Celá akce ale nakonec proběhla relativně v klidu –⁠ dopravu zdržela především na Nuselském mostě, v širší Legerově ulici už se ale auta za průvodem nehromadila a po objetí průvodu pokračovala dál. Na akci mimo jiné dohlíželi policisté, kteří třicítku lidí doprovázeli. Protestující prošli předem nahlášenou trasou k Národnímu muzeu asi za hodinu, provoz na silnici poté pokračoval běžným tempem.

Není třicítka jako třicítka

Účastníci pochodu se zaštiťují především zkušenostmi ze zahraničí. Ke snížení rychlosti přistoupila již řada západních měst. Nejviditelnější z nich je Paříž, která o snížení rychlosti rozhodla před dvěma lety.

Zónu s maximální povolenou rychlostí třicet kilometrů za hodinu zavedla v oblasti ohraničené nejmenším ze tří městských silničních okruhů Boulevard Périphérique. Oblast má 81 kilometrů čtverečních, je tak přibližně stejně velká jako oblast Prahy vymezená nedokončeným vnitřním, Městským okruhem. Se snížením rychlosti ve francouzské metropoli souhlasilo téměř 60 procent obyvatel. Proti byli naopak lidé bydlící na okraji města.

Ani ve zmíněné zóně ale omezení rychlosti neplatí plošně. Sedmdesátka platí na samotném okruhu, s ním souběžnými silnicemi, nebo na některých hlavních tazích do centra. Mezi ně se řadí například slavný bulvár Champs-Élysées nebo další ulice, které jsou pro obsluhu centra Paříže klíčové. Tedy stejně jako pražská magistrála.

Hlavním důvodem pro snížení rychlosti v Paříži byla ochrana životního prostředí. Myšlenka za tím se zdá být logická – pomaleji jedoucí auto vypouští méně emisí. Experti nicméně upozorňují, že to není tak jednoznačné.

Velké množství spáleného paliva potřebuje auto jen k 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Doprava

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější